Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Teď už

07. 06. 2005
1
0
1016
Autor
Carolina_S

Teď už se budu dívat pořád jen do země

dlažební kostky neoslní oči

nemají ústa, aby do nich mohly plivnout

 

Teď už budu předstírat, že nebe není

 

Teď už nechci ani chvíli zůstat o samotě se sebou

Naslouchat vlastnímu křiku

Cizímu jekotu

Svému smíchu

Být svědkem vlastního šílenství

 

Poslouchám bušení

Teď už prosím nechoďte dovnitř


Havranka5
01. 07. 2005
Dát tip
Povídky píšeš suprově, ovšem měla jsem pocit, že bez hlubšího citu zůstávajíc v povrchnosti pouhých výčtů událostí. Rozepíšeš-li tohle v povídku, bude dost dobrá po všech stránkách. Tady v tom píšeš (ovšem v silně redukovaných náznacích - no je to jen poezie) přesně to, co mi scházelo v tvé povídce, totiž city a pocity, pronikání do hloubky.

Carolina_S
01. 07. 2005
Dát tip
jo, to bylo pod vlivem momentálního dojmu, deník vznikal postupně a když jsem se ho jednorázově snažila zbavit patosu, skončilo to u pouhého výčtu událostí, z čehož jsem nakonec udělala záměr a pokračovala v tomtéž duchu konečně mám čas a jdu si přečíst něco tvýho ;-)

první tři verše považuju za dobré, bohužel potom už to ztrácí grády, abych tak řekla...podle mě to je docela škoda

romale
27. 06. 2005
Dát tip
Myslím, že je to moc dobré...*

sidonia
16. 06. 2005
Dát tip
no tak jako něco je tam ok.. to jo ale jako celek .. nevim nic to ve mě prostě nenechává.. a to by, myslim, mělo..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru