Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGinsbergův syndrom
24. 12. 2000
4
0
1345
Autor
misan
s vyprahlými ústy, zmatený a sám
na zastávce linky minus sto sedmnáct lomeno pěti
vzpomínáš na holku která ti včera v noci řekla
něco tak něžnýho a krásnýho že se to sem
snad ani nehodí ušmudlaným nebem
pochoduje regiment dešťových mraků
marlboroman v nadživotní velikosti
na tobě somruje OPRAVDOVOU cigaretu
a vzadu
vzadu ve křoví si studený vítr
hraje s odpadky tak vytrvale
že to vypadá
jako by tam bez přestání
vzlétalo a přistávalo
hejno sněhobílých ptáků
Zajímavá momentka jejíž zdánlivě chybějící pointa se skrývá na samém začátku... alespoň pro mě. (... že se to sem snad ani nehodí).
Vyřčený pocit doplněný kontrastující atmosférou.
Ten prostředek je skvělej, začátek mi přijde od někud známý a konec tak trochu nedokončený. Ale celkově hnusně dobrá věc:-)