Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIrvingovy luční studny
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
ač neslepí narážíme do zdi línování je autoro slovo pro moment jež se z kláda z lína,vína a líbání.. Hold up. Hold on. Don\'t be scared. You\'ll never change what\'s been and gone. May your smile, May your smile, Shine on, Shine on. Don\'t be scared. Don\'t be scared. Your destiny will keep you on, \'Cause all of the stars, Have faded away. Just try not to worry, You\'ll see them some day. Take what you need, And be on your way and stop, Crying your heart out. Get up. Get up. Come on. Come on. Why you scared? I\'m not scared. You\'ll never change what\'s been and gone. \'Cause all of the stars, Have faded away, Just try not to worry. You\'ll see them some day. Take what you need, And be on your way and stop, Crying your heart out. \'Cause all of the stars, Have faded away. Just try not to worry, You\'ll see them some day. Just take what you need, And be on your way and stop, Crying your heart out. We\'re all of the stars, We\'re fading away. Just try not to worry, You\'ll see us some day. Just take what you need, And be on your way and stop, Crying your heart out. Stop crying your heart out. Stop crying your heart out. Stop crying your heart out.... -Oasis;Stop Cryin You Heart Out;Heathen Chemistry (2002)
propadlas hladinou lučních studen
do říše oliv,svetrů a línování
pak se šeptavým studem
prožila sis milování
co možná bylo první
z posledních
opalovaná
po odpoledních
spočítej si vrásky z vnitřku
v kmenech jimž praskly letopočty
a zítřkům navzdory
pro johna irvinga otevři závory
a až listonoš zacinká
vyplač se mu na rameni
marně toužíc po semeni
do zanedbaných záhonů
dvacet sedm pogromů
na svobodnou atraktivní ženu
a pak vložit chryzantému mezi bledé rty
spouštějíc rakev tělo oděné do saténu
spolykají temnoty
neschopni kontrolovat svoje chtíče
hledali v trávě od záhonů klíče
pustilas psy, ač hlína volala po mužských prstech
pak na psích srstech ulpěly potu kapky
a slečnini vlkodavi,zuby a drápky
ničili pánům kalhoty
v hodinu pietní němoty
zteplala káva ve světnici
tehdy dovnitř poutnící nahlíželi okny
a vzdechy od židle zněly jak cockney
vyhledává stíny v koutech pokojů
-mrtvá slova zkoušejíc slyšet-
do chórů šepotu si píše
requiem
až
čas
prolomí linie ladné
pak déšť na záhon spadne
srdcekradně
v nás
okvětí zalijem aby neuvadlo
přes noc steskem po slunci
staré umyvadlo stane se sumci vanou
než doplave za rybanou
srdcekradné