Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoprvé
15. 06. 2005
1
0
1046
Autor
Ajuschka
Nechal jsi mi na památku
zkrvavenou bílou látku
co čekal jsi na oplátku?
Nejsmutnější na tom je, že to nejvíc obrečí tvůj nastávající, ten pravý na celý život. Možná. I když ti to třeba nikdy neřekne. Tobě ne, ale svým dobrým přítelkyním se s tím svěří.
Mno, jsem příjemná jak kyselina leptající oko, jak mravenec zakousnutý pod plavkama, radši toho nechám a přestanu rýt zobákem. I když to třeba bude znít všelijak, tyhle podotknutí je má forma soucitu. Hloupý. Druhé pohlaví to má v tomhle o mnoho víc jednodušší.
Neber mě vážně. Já se tu svíjím bolestí, anžto jsem zakopla v poledne na schodech a vyvrkla si zdá se kotník. není klopýtnutí jako klopýtnutí.
nemyslela jsem to tak špatně, jenom jsem asi taky neměla zrovna den, snad se tě to nedotklo...