Letní spánek

Vlhké a studené kapky deště skrápějí slzami trsy jeřabin. Kukuřičné pole ševelí, blíží se čas sklizně. Cesta vinoucí se mezi poli je udusaná a prašná. Vzduch je těžký a já malátný klopýtám podél zídky, kde cítím jemnou vůni spáleného vosku. U hřbitovní zdi se pnou dva šípkové keře. Žhavé paprsky letního slunce zbarvily plody šípku do matné hnědočervené barvy. Sedím na louce poseté lipovými lístky, které sem zavál hřbitovní vánek podvečera. Co když jsou to duše zemřelých. Položil jsem hlavu do klína a začal plakat. Ukolébán pravidelnými vzlyky jsem usnul. Zdál se mi sen, o útrpné cestě, na které jsem blažený odpočíval na nejkrásnějších místech.

---