Chronovizor

"Cože?? Jak - nejde vypálit? Jak je to možný?" zvolal, teď již nervózně, Karel do sluchátka "Že ty máš v názvech souborů diakritiku!" napadlo ho vzápětí.
"No jo - to bejvá občas problém, víš? Tak přejmenuj všechny ty soubory a zkus to
znovu"
"Uff." Karel se posadil. Nedávno mu přišel mail od přítelkyně, místo českých znaků rozsypaný čaj. "Nejvyšší čas aby už Pepa poslal to video. Nejvyšší čas." pomyslel si.

Po chvíli se Pepa objevil na chatovacím systému. Rozhovor vypadal následovně:
Karel: Pis bez hacku a carek, jinak to obcas blbne.
Pepa: Tak ti posilam to video... chronovizoru dalo zabrat, ale mame ho...
Karel: Nejde to ovlivnovat, ze? To co vidite...
Pepa: Uz jsem ti to vysvetloval... ovlivnovat minulost by zpusobovalo paradoxy...
Karel: ...ze bych treba odradil dedecka od snatku s babickou...
Pepa: Tak. Chronovizor umoznuje pouze do minulosti se *podivat*.
Tim nevznikne zadny paradox... Pristroj je vytizeny, ale co bych
pro tebe neudelal.
Karel: Mas to u me... takze uz prislo to video, dik.
Pepa: Uzij si to.

Karel s úsměvem spustil video z přílohy mailu. Kostnice, 6. července 1415 - jak si přál.
S úsměvem hleděl do plamenů: "Mistře Jane - já ti dám nabodeníčka! Já ti dám diakritiku! Hoř, hoř, pěkně hoř! Chachacha."
Už se nemohl dočkat, až video pošle dalším českým programátorům, sužovaným kódováním nabodeníček.

---