Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seticho, klid
20. 06. 2005
9
0
2116
Autor
Honza_Princ
Nahý sám v kopřivách,
opřený o břízu,
vzpomínám jak jsem dřív,
čelíval uvnitř zlu.
Opřený o břízu,
naložen v kopřivách,
mám strach...
Obaly, obavy,
ze sebe o sebe,
záda mám pokrytý, o břízu opřený,
zespod mne spalují zelené plameny
kopřiv.
Dřív?
Dřív byl jsem v křeči,
stejně jako teď.
Měl bych se léčit,
hledat odpověď
u psychologa,
říkají mi.
Že nad něj není.
Sám utápím se v sobě,
v kolu kopřiv,
v kruhu samovyšetření,
v blouznění,
pevných míst hledání,
někdy není normální být příliš normální,
do šedi jeď když chceš,
do kopřiv sedni si,
když jsi
smutný.
opřený o břízu,
vzpomínám jak jsem dřív,
čelíval uvnitř zlu.
Opřený o břízu,
naložen v kopřivách,
mám strach...
Obaly, obavy,
ze sebe o sebe,
záda mám pokrytý, o břízu opřený,
zespod mne spalují zelené plameny
kopřiv.
Dřív?
Dřív byl jsem v křeči,
stejně jako teď.
Měl bych se léčit,
hledat odpověď
u psychologa,
říkají mi.
Že nad něj není.
Sám utápím se v sobě,
v kolu kopřiv,
v kruhu samovyšetření,
v blouznění,
pevných míst hledání,
někdy není normální být příliš normální,
do šedi jeď když chceš,
do kopřiv sedni si,
když jsi
smutný.