Rozloučenka

mno mě we docela líbí, ale musel jsme si ji přečíst dvakrát :-D *

nijak zvlášť se mě nedotkla

ajajaj... to je zase smutný...t*

velice děkuji za názory, báječné dny mějte!!!

Nebylo to špatné ale tak na jedno, dvě přečtení,víckrát určitě ne.

mně se líbí celá.... TIP

ale pláčou..všicni pláčou,když něco ztrácejí...*

Ty dokážeš udělat skvost ze všeho*

Je moc hezká. TIP

souhlasím s DRAHTem *

...hmm, jo, t*

Podařená.t.

ach bože, není podařená. Jsou tam příšerné obraty: zorných polí zřítelnice úsměv v perleti (který se notabene smráká), vetknout sbohem do ztracena, apod. je vidět, že hledáš svůj originální jazyk, obraznost, ale podle mě se zatím příliš nedaří líbí se mi třeba pasáž: Pusa v dešti vlasů skrytá Tvého dechu akvabela ale zabiješ to vzápětí tím, co se zmítá ve víru a co je vetknuto no, tahle se mi opravdu nezdá podařená.

Chtělo by to trochu šetřit na vzletnosti jazyka. Pak je i obsah čitelnější a působivější :)))

je nádherná, opravdu moc, líbí se mi i písmo a hvězdičky na začátku a na konci :-)...a ten obrázek zuzu mi vhání slzy do očí...tip*

v závěru znatelně ztrácí dech v rytmu, jako bys dodýchávála :-) první dva celky znamenité, byť bys mohla trochu mírnit archaismus spojení - můj názor, moje chuť.

Rowenna: Nikde jsem nepoužil nadšený výkřik - skvělá - :o) V rámci autorčiny tvorby mi opravdu příjde zdařilá. Rýmy, ani rytmus mě neruší, což není zrovna samozřejmé, zpracování ani myšlenka sice nejsou nikterak filosoficky hluboké, ale k infantilnosti mají daleko. Některé obraty se mi líbí víc, některé míň (ale to už jsem dávno přestal řešit...radši)...navíc jsem členem jistého neoblíbeného klubu, který se zabývá vyhledáváním citem prosáklých básní, takže jsem četl vskutku dost počinů, které se tomuto nepřibližují ani na dostřel...prostě mi toto dílko příjde jako krůčkem dopředu, tak jsem cítil přiměřenou radost, která vykrystalizovala ve formě tipu...jestli jsem Tě tím rozhořčil, omlouvám se :o)) ...jak jsem tady už na různých místech psal, vím, že nehodnotím objektivně...nemám na to ani žádný mustr...ale pouze pocitově a jistě ne nezaujatě (zas na druhou stranu spoléhám na to, že si to mohu, díky svému neocásku Redaktor apod.,dovolit :o)...a Boha do toho netahej, ten za to nemůže...možná :o) A víš co si ještě neodpustím...nepříjde mi, že bys autorce ze svého postu nějak výrazně pomohla. Vypsala jsi sice několik slov a slovních spojení, která se Ti něčím nezdají (o nich nepolemizuju...cítím to podobně), ale nezdůvodnila si proč, čili si mohu myslet, že je to pouze Tvůj subjektivní dojem, který umíš odůvodnit pouze pocitově, ale nikoli logicky. Kdybych řekl: "tak, a mně se třeby výraz - To když krásno krásnem bolí - líbí", jak mě přesvědčíš, že je to špatně? Každopádně to neber tak, že bych se do Tebe chtěl navážet. Tvé kritiky bezpochyby patří k těm soudnějším a chápu, že obraz "zorných polí zřítelnic" na Tebe, jakožto protřelou čtenářku poezie působí uměle, nereálně, až staticky...a tváří se přehonosněle, ačkoli strohost by zde byla na místě...ale myslím, že většina z nás se podobnými slovními spojeními ve své ranné tvorbě opájela...a teprve postupem času začala zjednodušovat...a psát jakoby přirozeněji, samozřejměji.

Zboro: nemusíš se omlouvat za svůj vkus, za svůj názor, a už vůbec se nemusíš omlouvat mi. I já hodnotím hodně intuitivně, hlavně intuitivně, musím říct. Jinak, ne, když si čtu své nejstarší věci, zorné pole zřítelnic, či cosi podobného, jsem opravdu nikdy nepoužila. Já byla vždycky hodně civilní. Krásno krásnem bolí - se mi mimochodem líbí také. ano, máš pravdu, nenapsala jsem, že vypsané výrazy, které se mi nelíbily, jsou prostě kýč a klišé, děsivé a neoddiskutovatelné, protože jsem si myslela, že je to samozřejmé. Taky jsem nechtěla provést popravu autorky. Nenapsala jsem, že jsou tam zjevné nelogičnosti v textu - právě v těch místech, kde se pokouší o vlastní originální metaforiku. Protože nelogické se mohou jevit pouze mi. Je fakt, že je hloupé, aniž bych znala tvorbu autorky celou, hodnotit takto. Většinou, když mě něco zaujme, projdu si většinu autorových věcí, snažím se, ale času je málo. Neznám proto souvislosti jako ty, a nemohu vidět vývoj autorky. Přeji tobě i autorce krásný den.

Díky za odpověď Rowi. Není hloupé hodnotit tak jako Ty - dílo od díla. Já jsem reagoval s přihlédnutím k širším souvislostem...tak proto... Taky přeju hezký den. A na závěr si dovolím připsat sem jeden z údajných klenotů současné poezie, tak jak jsem si jej dnes přečetl v LITERÁRNÍCH NOVINÁCH!!! I.M.M.JIROUS A PRAVIL MOUDRÝ Nyní uviděl jsem dvě nebeské modré studánky Dvě lahve modré jak azur modré jak akvamarin modré jak nebe Arciopate Anastázi bez tebe život nás zebe ...tak nevím......

vidět to tady, na Písmáku, řeknu v kontextu tvorby ostatních autorů, že je to dobré ale Jirous je Jirous. Ne každému voní. Ale pořád zůstává dobrá báseň a špatná báseň. Nebudu porovnávat neporovnatelné.

...diplomatko :o))

ale dospělý pláč už nebývá tak upřímný

Mně se líbí celá - T

Díky všem moc za zastavení. Rowenna i Tobě za kritiku. Je tedy pravda, že výraz "ach bože", mne ponejprv dosti vyšokoval :o)), ale přešlo to rychle. A své jsem si z Tvého názoru vzala. Takže dík ještě jednou. Ráda Tě čtu! Zborovi též velice dík. Vím, že občas nakoukneš na mé pokusy. Těší mne :o) Jsem milovnicí vázaného verše a ten moc "nefrčí". Děkuji za větu "Rýmy, ani rytmus mě u tohoto díla neruší, což není zrovna samozřejmé", protože je pravda, že myšlenka a rým se vzájemně hodně ovlivňují a občas i mne u jiných autorů dosti vadí, když myšlenka svázána jest a tzv. "autor ji neprodýchá až do samých kořenů" :o))) Možná se až příliš snažím obzvláštnit vázanost někdy až zdánlivě nelogickými spojeními a příliš se natřásajícími metaforami, ale pro mne toto má své opodstatnění. Možná chci tímto i trochu tzv. vyprovokovat k představivosti. Jednoduché "Jedna, dvě Honza jde.....ne, to ne" :o) Nesouhlasím, že jsou některá spojení nelogičná. Pro mne jsou zde některé zde předkládané záležitosti také hodně složité k pochopení. Respektuji názory vás čtenářů, přeji spoustu inspirace, tolerance a chuti číst a psát. Krásné dny mějte

báseň od Jirouse mi opravdu nic neříká. Necítím z ní naprosto NIC, tak nevím.... Ale Jirous je zřejmě Jirous, půjčím si ho domů a budu bádat :o))))

Bádej...hodně štěstí :o)

Jirous je hrubě upřímný, alespoň pro mě. Dílko má krásné momenty, ale jak už tu nesčetněkrát padlo, škoda básnické automatizace (tedy ne že bych to nedělal taky)... nicméně za zárodečné myšlenky v některých obrazech rozhodně tip