láska a přátelství

potkala jsem…

andělem se zdál, jak sen...

andělem byl..

v mých modrých ocích?

odrazem bytosti bez tváře..

andělský okamžik..

jak sladkým polibkem múzy..

znovuzrozena víra zbídačené duše..

srdce co bálo se již milovat

a zapomnělo vůni touhy

v ten moment tančilo tanec síly vulkánu..

a zázrak se zrodil

ten zázrak co již nečekán

jasný a čistý plamen,

plamen lásky v těch místech opět vzplál..

Ta vůně lásky a radosti..

slova chuti medu a jemnosti..

kéž by ten moment i na čas stál..

nestál…šel dál..

ďábla s ženskou tváří vzbudil a povolal..

tváří krásnou v němž oči žraločí,

toho dravce bez soucitu

Svůdná a smyslná jsou slova pekelná..

Slzy zdobí modré oči..

ztratil se z nich lesk andělský..

v duši prázdno a šrámy po perutích..

a srdce mé, na kusy v popelu leží..

ztratila se víra v lásku i přátelství...

a ptám se proč?

Proč ďábel se celou dobu

na mých bedrech hrál a já ho nechala..

Pouhý had co čekal na svůj pravý okamžik..

a stačilo jen kousnout a jeho obětí se stal?

ten had byl..zmije má kamarádka