Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJEDNO RÁNO NA POŠTĚ-9
08. 06. 2007
2
6
3500
Autor
fungus2
Vedoucí pošty Robert Stehlík se probudil ve spacáku na podlaze ve své kanceláři. Chvíli nechápavě mžoural očima po místnosti, kterou pomalu zaplavovaly první sluneční paprsky. Pak svou pozornost upřel na ručičky hodinek, co měl na ruce.
„Ježišmarja, vono už je ráno!“ vyhrkl, načež rychle vstal. Zároveň pocítil na své hlavě jakousi věc, a tak rukama na ní sáhl, přičemž byl překvapen jejím gumovým povrchem. Chvíli tu věc prsty osahával, aby poté došel před zrcadlo a ve zlomku vteřiny vytřeštil oči, protože na své hlavě uviděl nasazený kondom.
„Co to má znamenat!? Kdo mi ho tam dal?!“ zeptal se sám sebe a zadíval se na stůl, na němž stály tři skleničky a dvě láhve od vína.
„Krucinál! Kde je Josef!?“ vytanula mu na mysli otázka, protože se mu začaly vybavovat útržky z noci. Pak však veškerou svou silou se snažil kondom sundat z hlavy. To se mu nepovedlo, přičemž ztratil rovnováhu a praštil se hlavou o zeď.
Když se mu vše v hlavě srovnalo, tak pomalu po čtyřech dolezl ke dveřím, v jejíž zámku opatrně otočil klíčkem, čímž je odemkl. Poté pomalinku začal dveře otevírat a protože na chodbě nikdo nebyl, tak rychlými přískoky při stěně doběhl ke dveřím od kanceláře dispečera Josefa Nováka. Marně je zkoušel otevřít, a tak se snažil rychle ve svazku klíčů najít ten pravý. V tu chvíli se na chodbě objevila skupina zaměstnanců, která odcházela z noční. A ti se s užaslým výrazem v obličeji zadívali na vedoucího bez kalhot s kondomem na hlavě.
„Běžte domu. Už máte přeci po pracovní době!“ vyhrkl na ně Stehlík, jemuž se podařilo konečně odemknout dveře. A vzápětí rychle vběhl do místnosti, v niž na gauči s koštětem v rukách spal dispečer Josef Novák. Hned se nad ním sklonil a zacloumal s ním.
„Evičko, nech mě ještě spát,“ vysoukal ze sebe usmívající se dispečer, který měl celý obličej orazítkovaný všemi možnými razítky.
„Josef! Prober se! Mám problém!“ řekl mu ostře Stehlík.
„Co se děje? Co se stalo?“ zeptal se překvapený Novák.
„Teda ta uklízečka tě zřídila! To jsi měl razítkovou noc?“
„Co to máš na hlavě?“
„Co asi!?“
„Proč sis ho nasadil na hlavu?“
„Vole! Já si to tam určitě nedal!“
„A proč si ho nesundáš?“¨
„Protože mi sundat nejde. Tak mi ho pomoc rychle sundat!“
Dispečer se postavil a uchopil oběma rukama dolní část kondomu. Poté vší silou se jej snažil z jeho hlavy strhnout. Vzápětí následoval výkřik vedoucího, načež se ozvalo několik ran. Pak oba stáli užasle u pootevřeného okna a na sobě měli naražený podlouhlý obraz.
„Já nemám asi uši!“ hořekoval Stehlík.
„Ale máš je. Jen je máš trochu vodstátý. Hlavně, že ten kondom už nemáš na hlavě,“ řekl mu Novák. Zároveň vlétl do místnosti velký sršeň a oba se hned začali ohánět rukama a to neměli dělat. Vzápětí se místností rozlehly dva výkřiky. Poté se jim až na potřetí podařilo i s obrazem vyběhnout na chodbu, načež se pošťákům na hale naskytl pohled na dvě běžící postavy, které vyběhly ven a zmizely v nedalekém lesíku.
6 názorů
nepotrebujem
13. 06. 2007
jeden takový baroš... jednoho takového léta... trochu pařil... svlíkal se... bimbase ukazoval... a ve vlasech měl "hádej-co?"
výborná groteska. sice je to asi na pokračování, ale já se pobavil i navzdory tomu, že šly předchozí díly mimo mě. Celá scéna s kondomem a ty dialogy k tomu...
Ty píšeš o Barošovi? :) *