Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoje hříchy
30. 12. 2000
2
0
1143
Autor
Milena
Napadl sněh a slepice jsem vyhnala jen stěží,
pod jehličím se v kapičky vločky mění
a kapají mi do zástěry, od Vánoc, co ji mám,
moje snění už takové není,
v noci u mě byl chalan,
s přáním na rtech přišel,
k ránu z mrazu snad ani nepozdravil,
jsu nešťastná, co mi to udělal,
jak já ho měla ráda
A ty moje slepičky, mi tu kvokajú
a jsme tu spolu samy, kouhouta také namajú.
Na novej rok pujdu do kostela za farárom, aby mi ulehčil na duše, pro hřích můj celá dědina mě spoulu se smrtkou na jaře do potoka jinak vynese.
Jsu to ale naivka,
jsu, jsu, jsu.
Mileno, ty nejsi žádná Milena. Kdo jsi? Ani ten největší buran by se nechlubil, že už přečetl 36 knížek. A v té naivitě je něco víc. Někdo si docela parádně střílí ze čtenářů. Ještě se vrátím přečíst, co jsem nepřečetla. Bylo tady příjemno. Všechny tvé básničky evokují buď záměrně nebo nevědomky jakýsi návrat ... a děvucha z dědiny pod horami to jen tak ledabyle háže na Internet, ačkoliv jinak pořád nakupuje v konzumu, pase slepice a dostává rákoskou.
Když je někdo naivní, se nesmí divit, že mu čas od času někdo posere hlavu.