Noční a můůůrová

Sedím sama v ztichlém domě

všechna okna jsou slepá tmou

jen v malém koutku

     - v mém malém zbídačeném koutku

svítí lampa , která stačí

abych viděla na papír

   Papír 

     - který z hrdých stromů

      obětoval svůj život ,

      bych mohla jej teď

      poskvrnit těmito slovy ?

Mám okno otevřené ,

 coby pozvánku pro Paní Noc,

jíž klaním se - se svící zažehnutou ,

když prosím sestry hvězdy o pomoc.

  A můry......

                  - ve své kráse celé

 - vstupují s měsíčním prachem na křídlech

a usedají

           ....zdobíce můj příbytek krásou ,

kterou snad ani nezasloužím.

Teď jen zlehka dýchám...

usedla mi              na stránku

a chvěje se..

                                          a já se chvěji

nad její                                   dokonalostí

..nemůžu

  o ní psát..                                   ..neexistují

                                                            slova..

 kresba na

  jejích

 křídlech                                         tak

                                                             bílých , že sníh

                                                          by zbledl závistí...

 s černými

tečkami ,

co ukradla snad všem

  slunéčkům sedmitečným

                                                   ...péřovým boa

                                                        zahalenou hlavu

                                                   -   osahává si má slova

Za okamžik zhasím a půjdu

   spát

   - okno však nechám otevřené..

A když budu mít štěstí

           - bude se mi zdát....,....