Hloupej pocit

... moc děkuji osůbce díky který tohle mohlo vzniknout

Po obloze plují mraky

šedé, černé, bez tvarů

shora dolů klopí zraky

na svět malých zázraků

 

A já dole koukám na ně

snad v nich hledám Tebe

vstříc k nim natažené dlaně

nabízejíc právě sebe

jež Tě prosí

o zahřátí

  

Byl jsem Ti tak blízko,

jen se dotknout srdce

tak blízko, až se tajil dech

a teď ho ztrácím …

Mám pocit, že vydechnu dnes

naposled

 

Neříkám že je to láska,

neříkám že je to nic

prostě hnul se ve mě cit

a možná právě tímhle láska začíná

a možná, že taky vůbec nic

 

Tak mě zachraň! Prosím ...

a podej mi svou dlaň

pak mi řekni, že:

„Byl to jenom hloupej sen,

tak se vzbuď a vstaň“

 

a řekni ještě … že Tě vážně mám

---