Kristýnin životopis 1

Kristýnin životopis         1
 ,,Ne každý má tolik štěstí, aby přežil svoji smrt," řekla si sama pro sebe Kristýna, když jí podávali na porodním sále její dceru. Teď je už půl roku šťastně vdaná, ale nikdy nezapomene, co předcházelo jejímu štěstí. Musela si projít peklem, než mohla být konečně šťastná.
 Vše začalo v jejích dvanácti letech, její bratr se opět hádal s rodiči. Sousedi už volali policii několikrát, a proto ho teď už odvedli s sebou. Měl několik vroubků a jelikož mu už bylo patnáct byl rodičům odebrán. Zodpovědná úřednice uznala, že nejsou schopni za syna zodpovídat. Kris byla bezproblémové dítě, a tak u nich zůstala.
 V klidu si žila další dva roky, kdy už byl její bratr plnoletý a zodpovědný za sebe. Byl na svobodě dva týdny a chytli ho při loupeži, dokonce byl i usvědčen z vydírání. Dostal šest let, ale po čtyřech utekl.
 Ten den byla Kris u kamarádky Natálie. Nedávno jí zemřela matka, a proto ji Kristýna utěšovala. Zachránila si tím život, ale byla by radši také zemřela.
 Její bratr šel rovnou za rodiči, řekl jim, vyčítal jim, že měli rádi jen Kristýnu a on se teď pomstí. Oba zastřelil, ale udělal chybu, myslel si, že Kris spí. Rozstřílel postel, ale hned přišel na to, že tam Kris není. To už, ale bylo kolem domu spoustu policistů a zatkli ho.
 Rodičům se bohužel nedalo pomoci, přivolaný doktor, konstatoval smrt. Psychologové usoudili z testů, že je nezpůsobilý, a proto byl poslán do sanatoria pro nebezpečné duševně choré zločince.
 Teď zase potřebovala pomoci Kristýna. Natálie jí byla velmi vděčná, když chtěla spáchat sebevraždu, tak jí v tom Kris zabránila a nikomu o tom neřekla.
 Natálie byla z bohaté rodiny, která vlastnila úspěšnou firmu. Její otec byl pořád zničený ze smrti manželky a pro Kris měl pochopení. Její bratr jí zabil rodiče, rozstřílel nebo zničil celý dům. Dovolil tedy, aby jí Natálie koupila byt.
 Kris nebyla náročná, a proto dovolila, aby jí jen Natálie zaplatila pokoj v ubytovně. To se nelíbilo ani Natálii, ani jejímu otci, ale Kris trvala na svém. Tak si žila další dva roky.
 Nemůže říci, že žila, jen přežívala, s pomocí Natálie. Byli si navzájem oporou a ani jedna neudělala žádnou hloupost, protože věděla, že by stáhla s sebou i tu druhou.
 Kris věděla, že to nejhorší je teprve před ní, ale nikdy by ji nenapadlo, jak to bude zlé. Měla dar vycítit nebezpečí, ale vyhnout se mu nedokázala. Měla jen čas se na něj částečně připravit.
 Její bratr opět utekl, nedokonal svou pomstu, nezabil ji, nezabil svou sestru. Nejdřív na sebe chtěl, ale upozornit. Zastavil před bankou, postřelil člena ochranky a požadoval po úřednici peníze. Když mu je vydala, vystřelil i na ni.
 Policie přijížděla k bance, když nastoupil do auta a jel ke Kris. Zastavil u jejího bytu a uviděl, že Kris zrovna stojí před dveřmi a zamyká je. Zamířil tedy rovnou k ní.
 Kris si ho nejdříve nevšimla, ale když uslyšela blížící se sirény, otočila se. Poté ztuhla, neboť uviděla bratra.
 Policisté přijeli o něco později, ale to už držel Kristýně u spánku hlaveň pistole. Většina policistů znala jeho případ a všichni věděli, že pokud něco neudělají, svou sestru zabije. To věděla i Kristýna.
 Její bratr se jen zasmál a vystřelil. Chtěl zesměšnit všechny ty policisty, proto na sebe upoutal pozornost vyloupením banky. Chtěl ji zastřelit před nimi, ale Kristýna sebou trhla a kulka zasáhla jen její ruku. Vystřelil na ni ještě dvakrát, než se i on zhroutil k zemi.
 Další dvě kulky, ale velice ohrozili její život. Podle doktorů se musel stát zázrak, když se probrala z komatu. Její bratr byl odsouzen, ale už jako svéprávný.
 Kristýna se ze svých zranění zotavovala rok a půl. Jedna z kulek ji poranila míchu a doktoři nevěřili, že ještě bude chodit, ale opět se stal zázrak. S pomocí Natáliiných peněz se Kristýna dostala do rukou nejlepším odborníkům a byla schopná opět chodit.
 Když po tak dlouhé době vyšla konečně z nemocnice, hned před hlavním vchodem ji srazilo auto. Jelikož několik svědků vypovědělo, že auto stálo celou dobu na parkovišti a rozjelo se, až když Kristýna vyšla, policie došla k závěru, že se jednalo o pokus o vraždu.
 Největší překvapení bylo, že auto, které ji srazilo, patřilo jejímu bratrovi. Policie byla v koncích, její bratr je ve vězení. Jediná pravděpodobná verze byla, že si někoho najal, ačkoli neměl peníze, měl velmi dobré kontakty.
 Když se ho zeptali zda s tím má něco, řekl: ,,Od čeho vás občané platí, zjistěte si to. Vyřiďte jí, že mě se jen tak nezbaví!?
 Zatím se chudák Kristýna učila znovu chodit. Měla však velmi silnou vůli. Nehodlala bratrovi dopřát to potěšení, vidět ji na vozíčku a zničenou. Nevěděla odkud bere tolik síly, ale měla ji. Cítila, že se jí do jejího neštěstí zaplete i něco, co nedokázala popsat.
 O půl roku později už opět chodila. Doktoři už vzdali hledání vysvětlení, proč se vždy uzdraví. ,,Musí mít nad sebou spoustu svatých,? řekli jako vysvětlení. Natálie musela jen souhlasit.
 Konečně po dvou letech byla schopna pracovat, mohla vyjít z nemocnice. Tentokrát, ale už za doprovodu několika členů policie. Natáliin otec si, ale ještě najal bezpečnostní službu. Za tu dobu ji už měl rád jako dceru.
 Chodil za ní do nemocnice a už o ni nechtěl přijít. Věděl, že zachránila Natálii život, Natálie mu konečně řekla, co chtěla tenkrát udělat.
 Kristýna se už o sebe chtěla postarat sama a nechtěla přijímat další milodary, ale oni byli tvrdohlaví. Přemluvili ji a řekli jí, aby se považovala za člena rodiny.
 Kristýna byla na jednu stranu silná, ale na druhou byla tak slabá a zranitelná. To si však nechtěla připustit. Poznala to až ve chvíli, kdy ji před nemocnicí srazilo to auto. Od té doby to už neskrývala sama před sebou.