Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSVĚT ZA ZDÍ
25. 06. 2007
1
4
1687
Autor
fungus2
ČÁST PRVNÍ
Asim kráčel dlouhou chodbou, přičemž přemýšlel proč si ho král Ikir nechal zavolat. Začal mít nepříjemné tušení, že půjde o něco vážného. Ponořen do svých myšlenek došel před velké dveře, u niž stála dvojice strážných. Poté co mu je jeden ze strážců otevřel, tak vstoupil do velkého sálu. V jeho prostřední části byl několika schodový podstavec, na němž se nacházel trůn, ale král vněm neseděl. Rychle proto očima přehlédl sál a spatřil panovníka u jednoho z velkých oken.
„Králi, přišel jsem, jak jste si přál,“ pronesl, přičemž se zhluboka uklonil.
„Zdravím vás Asime!“ řekl mu král a přitom rozvážným krokem došel k němu.
„Jak se daří vaší choti a synovi?“ zeptal se.
„Děkuju za optání. Oba se mají dobře. Syn už dělá první krůčky. A mám vám od svý choti vyřídit pozdravení.“
„To rád slyším. Ale pozval jsem si vás kvůli něčemu jinýmu,“ pronesl s vážnou tváři král.
„To jsem tušil králi. O co tedy přesně jde?“
„Naši staří nepřátelé se už vzpamatovali z té krvavé porážky.“
„Tak opět Navarové. Uplynuly jen tři roky a už zase haraší zbraněma?“
„To taky. Od svých zvědů mám pravidelné zprávy. Dávají dohromady vojska, ale zřejmě nás budou chtít porazit jinak.“
„Jak to myslíte králi?“
„Slyšel jste určitě tu legendu o démonu zla, kterýho v pradávné době mágové zavřeli do kamenný truhly.“
„Ano. Ten démon šířil všude násilí, nemoce a smrt. A mágové nad ním zvítězili a tu truhlu s tím démonem ukryli, až na konec světa.“
„Zdá se, že Navarové vědí, kde je ta truhla ukrytá. A chystají se na výpravu do Anarské země.“
„To je ta země u severních hranic našeho království, kde v dávných dobách obři vystavěli z kamenů, až do nebe zeď, aby bránila barbarským nájezdníkům.“
„Tak teď už víte proč jsem vás pozval. Chtěl bych vás požádat, aby jste velel výpravě do tý země za zdí. Vím, že po vás chci strašně moc. Už jste udělal pro tohle království hodně, ale nikdo není schopný, tak jako vy.“
Asim zůstal mlčky stát a poté řekl. „Nejsem tím nadšen, ale pokud nám všem zase hrozí nebezpečí, tak tu výpravu povedu. Budu potřebovat ty nejlepší muže z vašich královských gard.“
„Děkuji vám Asime. Ve všem máte volnou ruku.“
„A kde je Imar? Dlouho jsem ho neviděl. Byl bych rád, kdyby se tý výpravy taky zúčastnil.“
„Je zde přímo v královském paláci. Už jsem mu taky vše řekl. Též doufal, že se ujmete velení.“
„On snad bude vědět kam přesně jet.“
„Ještě jednou vám děkuji. Věřím, že bohové vám budou nakloněni svou přízní.“
„Hlavně se budu spoléhat na sebe a na ty, co půjdou se mnou,“ řekl Asim a uklonil se.
Když o chvíli později šel dlouhou chodbou honilo se mu v hlavě velké množství myšlenek. Výprava do neznámého světa za zdí ho začínala děsit.
KONEC PRVNÍ ČÁSTI
4 názory
Celkově to nevyzní špatně, ale z dílčích hledisek námět ničím nepřekvapí (snad až v dalších částech?... ty si nechám na pozděj) a z dialogů čiší strašná jednoduchost... řekl, řekl, řekl, pronesl