Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Umírám na čekání

03. 01. 2001

2234

Autor

LILINKA

Nekončící čekání na cokoliv, co nepřichází je tak beznadějné.

Dívám se na ruku, avšak nic nevidím, dívám se skrz mé staré hodinky. Nic neslyším, i když slova povídám. Sedím tu za stolem, pokoj je prázdný, čas na roky se tu zastavil. Má duše kdesi bloudí. Tak čekám stále,až mě kdosi probudí, však chybí růže,trní tu není. Pak slova na uvítanou má ústa promluví. To ticho zdá se mi jak největší rámus, dokonce budík sám se zastavil. Stůl je tak prázdný, chybí tu ubrus. Všechno se zdá jak hrozný sen, umírám na čekání a smutně končí další den.

1 názor

Dělnický básník (někdy víc prozaik)

11. 04. 2017

Dát tip

Smutný

Willi

05. 07. 2002

Dát tip

Nevím je to hezké, ale něco tomu chbí! Tentokrát si tipeček nechám pro jinou báseň!

Merle

04. 01. 2001

Dát tip

LiLi, jak vidím v básni růže a trny akorát se oklepu brrr...

Miroslawek

03. 01. 2001

Dát tip

Docela se mi líbí poslední sloka, jinak se mi to zdá slabší. Přitom ten pocit a nápad nejsou marné, ovšem zpracování (jak se kroutí hlavou?). P.S. nesliším .. au, gramatikóó spadla jsi mi na hlavu, pomóc.