nejsem vegetarianka,
a mas pravdu, ze tyhle zvirata by proste pro me nebyli
me bavi, kdyz se nechaj ochocit a tak... potkan dava pusinku, pejsek dava pusinku, ale ten tvuj varan by me spis radsi sned!
:)
a proc jsi je teda mel, ty varany? ze jsou hezký?
No, kdyby ta zelenina byla v bříšku nějakého tučného býložravce, tak jo..
Nejhorší je, když si lidé zvířata polidšťují a snaží se jim vštípit lidské/savčí city, chování a způsoby. Třeba těžko si povyprávíš s želvou či s většinou ještěrek o rodičovské lásce - oni je totiž nikdy z principu jejich rozmnožování nepoznali..
masožravku učit na mrkev :oD nejsi náhodou skalní věřící vegetariánka?
to je důvod, proč nemůžu mít žádné živomasožravce, i když bych chtěla teda
měla jsem masožravou kytku, lovila mravence, ale učila jsem jí na mrkev (chcípla mě)
myš byla skvělá, i když nemocná, byla strašně vděčná, chodili sme spolu ven, slyšela na meno, koukala na labutě, ale zoo se už nedožila
no a tady je o ní ještě: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=165423
ale byla to moje první zvíře, kerý sem měla, řikala sem si nebude vadit když umře, kdybych se o ní nepostarala tak by stejně umřela, a ono to nakonec vadilo, a tak sem si pořídila psa a potkana a mám za ně pocit zodpovědnosti
myslíš, že by varani přežili i na zelenině jenom?
vidíš, to mě nenapadlo.
Tenkrát jsem myslel, že píšeš o nějaké (typické) písmačce, a příliš (dokonce i na zdejší poměry) se exhiboušsky rochníš v patologických písmáčích citech. Tak jsem trošku mravokárně vypěnil, promiň.
Neříkám, že píšeš zle, naopak, rukopis písmáčího profíka, jenže zavrtávat se dokola v nekonečném kruhu do výlevů sebezničujících, patologických pocitů nepovažuji za rozumné
navíc je to proti životu
jak sebevraždění, které bývá zoufalým řevem a úpěnlivým vydírajícím škemráním o cizí city, jichž se nedostává
bílíma myšma jsem kdysi krmíval varany
když byli ještě malí, občas jsem myš albínku musel zaživa v jeho tlamě na poslední chvíli přestříhnout nůžkama v pase, aby jí pozřeli a neudávili se při tom
takový malý Stalingrad ve vaně
bílé..
možná to byl kluk
je to totiž o myši, jak jí vyhodili na mráz, ale u myší se to pohlaví tak těžko poznává
Miluju tyhle exhibicionisticky narcisistické obrázky citově potrhaných děvčátek, co mají kolem sebe pokaždé kupu nadržených obdivovačů. Co takhle napsat něco o Albíňákovi? .... Ne, to by přineslo jen a jen příval opovržení od obojího pohlaví. Kluci nesmějí veřejně klopýtnout, natožpak padnout do bahna. To by se jich hned všichni štítili, a rejpali do nich škodolibě klacky, a štítivě ohrnovaly rty protáhlým "tfůj, vidíš ho?!"...
od toho chladu se az taji dech...! pusobive...*
jak se nechali slyšet tři černí mravenci...
maluješ krásný obrázky... jen jsem tak slepá, že jsou pro mě tak zmatené, až je nechápu... :o(
To jsem si dal, že jsem si přečetl zrovna teď zrovna tohle. Ale je to napsaný tak dokonale, ať už v tom vidí kdo chce co chce. Nádhera.
Kdyby uměla plakat, vyplakala by ze sebe barevné korálky, všechno co zbylo z modrobílého dne upleteného z tepla lidských rukou.
- Narodila jsem se někomu cizímu, než mamince.
Abyss, prijdes mi jako z jineho sveta.. i to, co se ti narodi pod rukama..
to je celý takový děsně zvláštní a taky smutný...asi jsme to úplně nepochopili, ale ty obrazy jsou fakt nádherný...
haf haf
předojemný
když já vim, kdo je Albínka a je škoda, že to nebudou vědět ostatní
ta první věta je skvělá
a že už nejsem hodnej, nic ti nedám
asi se lepšíš, nevim
no...a pak že já jsem smutná...tohle je smutný a na t*
hodně zvláštní a jímavé***
Ten poetickej nádech tam je skvělej, opravdu originální a zaručeně tvý*
místy na hraně - jakoby chtěla sklouznout do prvoplánovité dojemnosti a hry na city... ale udržela se
tip, dokud to tak cítím a honem pryč :-)