Den

Smutný mšíc za mraky se schoval.

Je to on, co rád by se radoval.

Chtěl by si po nebi jen tak volně plout,

kličkovat mezi hvězdami zbaven všech pout.

Bohužel nesmí.. Chce, ale nemůže.

Rád by si přivoněl ke květu té růže.

Růžičky bílé s trny pichlavými,

utrhnout by ji moh´ rukami svými.

Ruce má stříbrné, na hlavě stříbrovlas;

z ničeho nic slábne šedý měsíce jas.

Měsíc stárne, najednou mizí.

Náhle se zjevuje záře tak cizí:

Slunce žluté, mladé, zlatovlasé,

za půl dne ho vystřídá měsíc-ZASE!