Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen na návštěvu
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
občas se najde někdo kdo se jeví lepší než my sami a všechno nám sebere, ač to nebylo naše.. možná je skutečně lepší než my sami, jelikož dokázal říci pravdu a to že za to byl odměněn, by jsme mu neměli závidět.. není poražených bez vítězů avšak není vítězů bez poražených.. a závod se jede většinou jen jednou za sezonu.. Immer wenn ich dich besuch, fühl ich mich grenzenlos. Alles andere ist von hier aus so weit weg. Ich mag die Ruhe hier zwischen all den Bäumen, als ob es den Frieden auf Erden wirklich gibt. Es ist ein schöner Weg, der unauffällig zu dir führt. Ja, ich habe ihn gern, weil er so hell und freundlich wirkt. Ich habe Blumen mit, weiß nicht, ob du sie magst. Damals hättest du dich wahrscheinlich sehr gefreut. Wenn sie dir nicht gefallen, stör dich nicht weiter dran. Sie werden ganz bestimmt bald wieder weggeräumt. Wie es mir geht, die Frage stellst du jedes Mal. Ich bin okay, will nicht, dass du dir Sorgen machst. Und so red ich mit dir wie immer, so als ob es wie früher wär, so als hätten wir jede Menge Zeit. Ich spür dich ganz nah hier bei mir, kann deine Stimme im Wind hören und wenn es regnet, weiß ich, dass du manchmal weinst, bis die Sonne scheint; bis sie wieder scheint. Ich soll dich grüßen von den andern: sie denken alle noch ganz oft an dich. Und dein Garten, es geht ihm wirklich gut, obwohl man merkt, dass du ihm doch sehr fehlst. Und es kommt immer noch Post, ganz fett adressiert an dich, obwohl doch jeder weiß, dass du weggezogen bist. Und so red ich mit dir wie immer und ich verspreche dir, wir haben irgendwann wieder jede Menge Zeit. Dann werden wir uns wiedersehen, du kannst dich ja kümmern, wenn du willst, dass die Sonne an diesem Tag auch auf mein Grab scheint - dass die Sonne scheint, dass sie wieder scheint. -Die Toten Hosen;Nur zu Besuch; Auswärtsspiel(2001)
Vaši předzahradu zalili nejspíš do jantaru
že tu stále cítím třešně a suchou trávu
a ani ten kos v altánu neustal ve svém zpěvu
-víš, já dnes přišel jenom na návštěvu-
Tebe schovali v tůních,to před časem
Tvá kůže je stále hladká jako vodní hladina
ač okouzlen,stále špatným poslem jsem
-je čas říct Ti že skonal hrdina-
vůni Tvého pro mě tak ojedinělého objetí
pochytali zlomyslní lovci.. do sítí
a teď jí vypustili, aby vyhranila vnitřní napětí
-stává se často že ani medicína život nechytí-
chceš snad slyšet jak mu vypadali všechny vlasy
chceš vědět že mu zakázali i chodit..
nad postelí visí neplatná vstupenka na Staré Časy
musel jsem vás tehdy často fotit
-to abyste necítil tu zášť z usměvavých očí-
ten papír neodvane ani zatuchlá nostalgie
drž se, slečno,drž se pevně desky stolu
přes okraj mé sklenice se žádná slza nepřelije nikdy víc
-neobtěžuj se, dolů .. trefím sám-
prokletí místa vmetlo mi prach do plic
a optimista se ze mě přestěhoval do teplejších krajin
tohle místo je jeho..jeho láska, jeho trsy malin
pálí mě tu půda pod nohama jako každého cizáka
až taková zrůda jsem byl, doufaje že skrze odchod pana zpěváka
se něco změní? opravdu jsem doufal že se uvolní místo?
proč se zklamání mění v neředěnou a čistou nenávist,
proč se v hambu nezmění?
mám na to vůbec právo,
prorážet hlavou
náhrobní kameny?
od jabloní je stále slyšet ozvěna mužského zpěvu