Všeho moc škodí

Řekni sbohem svému chrámu,

před očima černou vránu.

Řekni sbohem, modré nebe

neuzřím již nikdy tebe.

Řekni sbohem krásné noci,

nemáš mě již ve své moci.

Až se ráno rozední,

nebude již kalení.

Až nám dojede hulení,

ustaneme v balení.

Šavle všechny hozené

Držky kolem vzbuzené.

Všude kol je pláč a křik,

života svíce zhasla v mžik.

Jako lístek ze stromu,

jako větev z topolu,

na zem bolestivě padla.

A květina života

předčasně žel zvadla.

Krávo zavolej hned doktora!

Křičí se furt dokola.

Přes blitky se dovolá,

na zemi v nich mrtvola.

Všude kolem strašnej chlad

na zemi tu leží chlap.

Naděje již ztrácí moc,

jak život křičí o pomc.

Stéblo života již více není 

nedošlo již k probuzení.

Zhulenej tak zdechnul happy,

já ti říkal tolik nepi.

Místo toho chlastej s mírou

ať se krysy nenažerou.