Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutným papuchalkám
08. 01. 2001
3
0
3854
Autor
suva
- a taky mám čas na padrť, kníratý Dalí zrovna snídá na bříšku mladé krásné dívky a já večeřím tvoje smutky
Houslovým klíčem si odmykám dveře,
za nimi samota do dřeva řeže,
posunu ručičkou na šikmé věži,
pod kterou holoubek zlomený leží,
křídlem si přikrývá skleněné oko,
prokleta budiž ty života stoko
Swedish_Nigg
25. 04. 2003
odemykání huslovým klíčem použilo tolik lidí před tebou, taky ta snídaně na bříšku krásné dívky už není originální, no a už toho ani moc nezbývá..
naprosto, Falko... jsem piano i pianista... jen bych už život nepřirovnávala ke stoce :-)
Miroslawek
11. 01. 2001
zollinko, máš asi pravdu, máme oba společnou špatnost -jen se podívej, kolikanásobně se tu dělí smutky a radosti, je to tady semeniště těchto zpropadených neřestí...
Falko, ty umíš tak krásně pofoukat splíny :c)
Houslovým klíčem odemykej a už ode dveří přihoď pár not, aby nebyl tak sám... prázdno nebude slyšet pro tu melodii, která se rozezní a když se skloníš pro holubičí křehkost a srovnáš křídlo dlahou něhy a soucitu, pořád ještě zbyde jedno oko, které se rozhlédne a ve stoce života uvidí tolik zajímavého... je to v nás, jen a jen na nás, co uvidíme a co si z toho vezmeme...
mráz a slzy...mráz po těle a slzy v očích...to je krásně , nikoliv jen napsané, ale prožité...