Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pokoření? Ne!

27. 07. 2005

1598

Autor

pacajda

Alzheimerova nemoc. Co dodat? Ale ano, někdy je!

Černý klavír,

bledé svíce,

plamínek se mihotá.

Molové akordy,

sinavé líce,

odešels ze svého života.

Černý klavír,

tělo dýchá,

v mozku je pořád buněk shluk.

Ruce se třesou,

myšlenka prchá,

nepoznals, že je to tvůj vnuk.

Černý klavír,

pláču a hraju,

jak bojovat s bezmocí?

Byls pravý muž,

kaju se, kaju!

Cožpak ti není pomoci?

Černý klavír,

a tanec víl,

ten o naději věděl

zrcadlí tebe,

když jsi tu byl,

s vyhaslým pohledem seděl.

Černý klavír

svědek neněmý

všichni se zázraku diví:

byls to zas ty,

ryzí a pevný,

v modlitbě je tvůj duch živý!

vesuvanka

20. 08. 2005

Dát tip

Smutná a krásně napsaná... TIP

pacajda

29. 07. 2005

Dát tip

Díky za milou návštěvu i za tip!

MALÁ_zelená_ale_MOC_šikovná

29. 07. 2005

Dát tip

to je skoro jako text nějaké balady, chtělo by to zhudebnit TIP

kachnička

28. 07. 2005

Dát tip

! myslím, že je to moc...* Vrtulka zas bude takový, jaký byl...je to těžká zkušenost tady na Zemi a nerozumím tomu, proč zrovna takoví lidé..., ale v ráji nebudou nemoci, slzy, žal...