Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Noc číst neumí

09. 01. 2001
5
0
2648
Autor
Vio

Chodníky prošlapané přízraky s tváří Nikoho krajinou pustých večerů Upnutá hlava do dlaní sevřená čelistmi vlastních nevyřčených slov Netřeba hlasu myšlenkám dutě mlčí do ticha často je nikdo neslýchá A přece chtěl bych křičet nebo aspoň zpívat jako Sirény námořníkům když plují tak osaměle hledaje sami sobě cíl Tak jenom šeptám svým čtyřem stěnám Dech píše na okno však noc číst neumí Stejně je na čtení tma...
rabako
16. 08. 2003
Dát tip
tvář nikoho ,nevyřčená slova, netřeba hlasu, ....... skvěle vystižená nálada.... moc se mi líbí Dech píše na okno však noc číst neumí ..... ale na tip mi nesedla.... už nemám ráda samé nevyřčené, nepotřebné, ne a ne a ne....

Cyndi
11. 12. 2002
Dát tip
prostředek je nadbytečně hutný a zalykavý... ale závěrečná pětice řádků je dojímavá a dojemná... až do vzpurného finále...*

Lasy
15. 01. 2001
Dát tip
Jo, jo, mozna, kdyby umela - bylo by to jeste horsi - nenapsla bys tuto basen a to by byla skoda, a dost mozna dalsi more nas by nenapsalo a to by taky byla skoda, nekdy k basni - libi se mi zaver, moc a taky ta mylsenka s tou noci, jak pisu nahore, proste a jednoduse - vynikajici dilko. Lasy -tip-

Víla
14. 01. 2001
Dát tip
ach jo....nic jineho mi nezbyva napsat, nez NADHERA...

Print
10. 01. 2001
Dát tip
:-) Mně se vybavil můj milovaný Krasko: ...na mňa nikto nečaká, iba štyry holé steny, na jednej z nich zavesený, kríž je Syna človeka... A to se mi chce někdy zakřičet a jindy zase zašeptat... A tyhle veršíky si rád přečtu znova - i když bude už na čtení tma!:-))) *!

Vyjan
09. 01. 2001
Dát tip
Na začátku jsem nastražil uši a roztáhl chřípí, na konci jsem ale opět zchladl a jdu si hledat čerstvější básnickou krev. Vaúúúúúúúúúúú. Ke konci se totiž sám rozmělníš: co v druhé sloce vyjádříš krásnou metaforou (hlava v čelistech nevyřčených slov), o kousek dál vyvalíš po lopatě, že přece chtěl bys křičet. Trouchnivé poetično Syrén to už nezachrání. Na začátku jsem cítil bolest a krev, na konci už jen prach... Ale piš dál - kde já jednou zavětřím, tam se zpravidla i vracím.

kafka
09. 01. 2001
Dát tip
Já vím, že křiku je tu dost, ale z tohoto mi zaléhá v uších. I šepot může být dost hlučný, zkoušel jsi to někdy? A člověk si nemusí vyřvat (vyšeptat) hlasivky, stačí se postavit na správné místo místnosti a směrovat zvuk správným směrem ;-)) "dech píše na okno, však noc číst neumí"! líbí

Miroslawek
09. 01. 2001
Dát tip
Zakřič si z plných plic. Někdy to pomáhá. Ten pocit vnitřního napětí jsi vystihl dokonale. Jen ve snaze dosáhnout pointy jsi to čtenáři přespříliš vysvětloval, až to ke konci ztratilo švih. Možná by tomu pomohlo vypustit poslední verš, ale nevím. Moc líbí s klesající tendencí... Jé, teď vidím, že Vyjan Ti to už zavyl do tváře ;o)))

Merle
09. 01. 2001
Dát tip
já řvu nerad... radši si asi pět minut cvičím, což mě totálně zničí... efekt mi přijde lepší, a hlavně tolik pak neječej sousedi na mě :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru