Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBezejmenné veršíky
29. 07. 2005
2
0
666
Autor
Gemma
Chvěje se zem, když přijímá
na svá bedra kapky krve.
Myslíš si, že mne to zajímá...
Ani ne. Je to stejné jako minule,
stejné jako prve
Proč okna zavírat
před sluncem, když svítí?
Tak nechte mě, nechte umírat.
Vždyť umřít je součást žití.
na svá bedra kapky krve.
Myslíš si, že mne to zajímá...
Ani ne. Je to stejné jako minule,
stejné jako prve
Proč okna zavírat
před sluncem, když svítí?
Tak nechte mě, nechte umírat.
Vždyť umřít je součást žití.
To Gemma: Jo... je to zajímavý. To rozhodně. Něco v tom je, myslím...
To sklenář: Proč myslíš, že smrt nepatří k depresi?
warman: jistě, že patří! - myslím, že autorka si ten závěr moc zjednodušila - 1.sloka je zajímavá, 2. plytká - podle mého
ze začátku jsem si říkal - jo to vypadá jako celkem dobře napsaná básnička o depce - ale tim umíráním na konci jsi to srazila tak dva metry pod zem - je mi líto