Proměna

PROMĚNA

Zatáhni závěs za světem, jenž není

jenž byl jen snem, spatřeným z vlaku

kyselou kapkou deště, steklou po temeni

a poslední stránkou z podpultového braku.

Ten svět se vzdálil, zmizel za vagóny

jejichž prázdnotou jedou nevěstky a kněží

vstříc popelu sídlišť, na svoje rajony -

vida, střetnou se, v kostele však stěží.

Ten svět se chvěje v krátkém sbohem

jímž se srdce loučí s posedlostí, s touhou.

V Jediném žít chce, ne už v mnohém.

Krátké je loučení, nástup na cestu dlouhou.