Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKurty postexistenčna
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
vzkaz všem potenciální vrahům: klidně si dejte na čas potenciálním vrahům a Cechu švadlenek a šiček Hello? Is there anybody in there? Just nod if you can hear me. Is there anyone at home? Come on, now, I hear you\'re feeling down. Well I can ease your pain Get you on your feet again. Relax. I\'ll need some information first. Just the basic facts. Can you show me where it hurts? There is no pain you are receding A distant ship smokes on the horizon. You are only coming through in waves. Your lips move but I can\'t hear what you\'re saying. When I was a child I had a fever My hands felt just like two balloons. Now I\'ve got that feeling once again I can\'t explain you would not understand This is not how I am. I have become comfortably numb. O.K. Just a little pinprick. There\'ll be no more aaaaaaaaah! But you may feel a little sick. Can you stand up? I do believe it\'s working, good. That\'ll keep you going through the show Come on it\'s time to go. There is no pain you are receding A distant ship smokes on the horizon. You are only coming through in waves. Your lips move but I can\'t hear what you\'re saying. When I was a child I caught a fleeting glimpse Out of the corner of my eye. I turned to look but it was gone I cannot put my finger on it now The child is grown, The dream is gone. I have become comfortably numb. -Pink Floyd; Comfortably Numb; The Wall(1979)
-až mě jednou zabijí-
jen tenisový kurt mi pak zbyde
a za ním pár pínií
na lehátku nejzajímavější žena
která leží s čerstvým klidem
žena, jež neslyší jak sténám,
jak všem všechno promíjím
až budu mrtev,nebudu již více snílkem
a moje fantazie splyne s popílkem
z kartágských konců.
hejno exekutorských honců
poštvou proti mé paměti
a ti zabaví ty věci jenž jsou tvoje
avšak nezmínils je v závěti
-„Ne, počkejte! Ty leviathany, ty ne!
Ty mi neberte,prosím..“-
až budu mrtev, nebudu již více člověkem
a má naivita a hloupá důvěra bude s povděkem
rozprášena elysejskými jezdci
každou vzpomínku zabaví vysocí a hezcí
trapitelé mající na své zášti křídla
vyhozena z tepla těla do puštní noci má duše nevystydla
jen se jí počíná dýchat ztěžka
-„ Prosím tyhle verše ne,celá tahle jeho strofa
je tak hezká, netrhejte to!Prosím…“-
až budu mrtev nebudu, již více dítě
ohně z Tartaru spálí na hřišti trávu i sítě.
sám Thanat roztluče mou mrtvolou konstrukci brány
a po pláních střepů budou mé šachmaty Kerberem hnány
má nit nebyla z oceli jak jsem si přál
a nakonec ji Atropos stejně přestřihla nůžkami
jsi královrah když Tvou zemře král,
kdo jsi máš-li na svědomí lidské skonání?
kdo jsi že vrháš kotel vroucí lidstvím mezi ledové kry?
- „To.. to nesmíte! Počkejte, hry ne! Nechte ty hry!
Slyšíte?! Vraťte se! Prosím, vraťte se..“-
-za mou drzost,smělost a styl,
za to jakým jsem se narodil-
povím jí jaké jsou lesy spirál v jejích vlasech
stejně o mě neví a nikdy nebude
budu šeptat i křičet o pozemských časech
a po poledni ze mě už nic nezbyde
(stejně jako včera) při rozbřesku temného slunce.
v chomáčích líných odpoledních paprsků
cítím v krku studeného jeskyního sumce
tisíckrát prožiju si svoje temnoty
tisíckrát mi hrudí projede tupá píka
vášnivě tančit budou mi její rty