Etnobotanická expedice IV.

Etnobotanická expedice IV.

            Den 4

            Stále vysoký stav vody v řece přiměl Dona Pedra, aby změnil plán. Zrušil přepravu loďmi a objednal mikrobus. Nacpal nás od ošuntělého vozidla. Posadil nás na flekaté čalounění sedadel, která byla cítit nejen starým potem a spínou, ale zejména česnekem a cibulí.

            Pomalu, kvůli mizerné silnici, jsme se vydali směrem k východu. Nejprve jsme směřovali k horkým pramenům Papallacta. Cesta se klikatila podél pralesa a na úzké cestě nebylo vidět, co vyrazí proti nám.

            Během hygienické zastávky nás Don Pedro upozornil na zářivě žluté květy andělských trumpet.

            " Květy mají různé barvy a tvary. Tato je čeledi brugmansia. Místní lidé jí říkají ‘datura‘. Svým způsobem je daleko účinnější než ayahuasca. Po vypití letkvaru se dostavují vizionářské zážitky. Skutečně velké zážitky." významným zvednutím obočí završil Don Pedro krátký botanický výklad.

            Utrhnul jeden list a zadumaně jej mnul mezi palcem a ukazovákem způsobem, jakým čínští nákupčí hodnotí kvalitu hedvábí.

            "Může se po ní oslepnout. Když se napiješ vývaru, umíráš. Duše opouští tělo. Duše se transformuje v oko, jenž ti dovolí nahlédnout do budoucnosti. Spatříš třeba svá pravnoučata. Když účinek pomine, duše se navrací a tělo znovu ožívá."

            Krátká přestávka, během které dokázal "vytáhnout" tři cigarety, přišla vhod zejména Enricovi, dalšímu členovi expedice. Pochází z Uruquaye. Prohlásil se za univerzitního botanika. Jedno je jisté - drobný snědý muž je tabakista a retězový kuřák. Moc toho nenamluví, neboť jeho angličtina je mizerná. Heute ho ošacoval jako  agenta místní Securidade.

            "Všimnul sis, jak má odporně chlupatá záda a ramena?!" s umanutým výrazem odporu a hnusu uzavřel hodnocení Holanďan.

            Onumako je čitelná bytost z Japonska. Jednoduchou angličtinou a bez obalu, se k neskrývanému úžasu nás všech, prohlásil za militantního judaistu. Kromě duchovního naplnění hledá v cestě úlevu od lupénky, která ho sužuje. Více toho zatím neřekl.

X X X

            Krátce po půlnoci jsme se dokodrcali do Lago Agrio. Ani nevím, jestli toto lidské sídlo mohu nazvat městem. Místní obyvatelé a zastoupení amerických naftových firem zde žijí v křehké symbióze na ostré hraně nože. Řidič zaparkoval autobus za hotelem do drátěné klece s vysvětlením, že jinak bychom ráno našli seškvařenou ruinu, pokud by se zlodějům nepodařilo odjet.

            Upachtěný, zpocený sedím na okraji postele ve spartánsky zařízené hotelové místnosti a civím na slepnoucí žárovku, která jak oběšenec smutně visí na drátu od stropu. Když jsem zatahoval žaluzie, aby mne  ze spaní nerušilo červené světlo z oken protějšího bordelu, vyrazila odkudsi ještěrka. Naštěstí to byl gekon. Alespoň se postará o mouchy a komáry.

Pokračování.