Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMillion Dollar Baby
Autor
Alojs
***
***
Jméno Clinta Eastwooda cestuje filmovými plátny již přes půlstoletí a to zejména ve dvou váhových kategoriích – v herecké a režisérské. V obou bychom napočítali několik úspěšných pravých háků. Z herecké filmografie nelze nevzpomenout postavy drsného Harryho či Williama Munnyho, z režisérských zářezů si naopak nemohu odpustit zmínku o Dokonalém světě anebo Tajemné řece. Kvalitativně nejúrodnější jest Eastwoodova kariéra v posledních patnácti letech a zejména pak v případě počinů režisérsko-hereckých. Kalifornský rodák v nich dokázal, že má promazané šrouby nejenom před kamerou, ale i za ní, a potvrdil to i ziskem několika pozlacených plešounů.
Jeho nejnovější počin pojednává o jednatřicetileté Maggie Fitzgeraldové, která se od svých třinácti let živí coby číšnice v pochybných restauracích. Jako by nestačilo, že už se tak topí v nepříznivé finanční situaci, vrásky jí způsobuje i samotná rodina. Její bratr si odpykává trest ve vězení, sestra zase podvádí sociálku předstíráním, že jedno z jejích dětí ještě stále žije, majetkově smýšlející matka váží 141 kilogramů a jediný zdravý článek rodiny – otec – již dřímá pod drnem. Magiin život má podobu ostré křivky nalézající se v záporném souřadnicovém kvadrantu a jeho aktérce je nadevše jasné, že pokud s ním něco zavčasu neudělá, prošvihne svou poslední šanci.
Tak trochu paradoxně… jediné možné východisko spatří právě v boxu, ve sportu plném bolesti a tvrdých zásahů. Maggie v sobě vycítí dřímající nadání a možná i proto, že se s ní život nepáral a rozdal jí řadu ran, rozhodne se všechny údery beze zbytku vrátit. Její zápal pro věc se však zpočátku míjí účinkem a boxerskou tělocvičnou proplouvá za všeobecného nepochopení a jindy trapného posměchu. Podobně se k celé věci staví i stárnoucí majitel tréninkového centra a uznávaný učitel Frankie Dunn, který Maggie dlouhé týdny odmítá s tím, že je na box příliš stará a naprosto nezkušená.
Nenápadná servírka si však hledí svého a trénuje do úmoru i během nocí. Toto obětování přinese po několika měsících své ovoce – Frankie změkne, vezme Maggie na milost a rozhodne se pro její dočasné trénování.
Zprvu dočasná spolupráce se ale postupně mění ve spolupráci dlouhodobou a Maggie nezadržitelně stoupá vstříc mistrovskému titulu ve velterové váze.
A nebojácná Maggie skutečně „jede“. Její sokyně odpadávají jako hrušky a povětšinou po několika málo zásazích hned v prvním kole. Film v této fázi klouže jako po másle a připomíná leccos, jen ne realistické drama z prostředí boxu. Stereotypní, čí spíše procházkový průběh zápasů přivádí diváka do rozpaků. Tohle že je ten oscarový hit Clinta Eastwooda?
Magiin nástup je opravdu grandiózní, a kdo ví, zdali je důsledkem jejího velkého talentu, anebo snahy tvůrců uspíšit čas ve filmu prostřednictvím rychlých knockoutů. Eastwood jako by parodoval přídavkové díly Rockyho, avšak s tím rozdílem, že v jeho hledáčku se nalézá žena a nikoliv namakaný Rambo. Bezproblémově plynoucí šarvátky z prostředí provazů jsou však záhy vystřídány něčím závažnějším a divák zjišťuje, že tenhle film vlastně není o boxu a decilitrech prolité krve, ale o nečekaných a přesně mířených ranách osudu. Boxerské prostředí zde sehrává druhotnou roli a samotný ring představuje jen jakési odrazové prkno vstříc zlomovému momentu, potažmo hlavní myšlence. Eastwoodova pozornost se primárně soustředí na postupně se utužující vztah učitele a jeho žákyně - mimo hlavní reflektory se však neocitají ani další postavy. Osůbky v pomyslném pozadí jsou rovněž vymodelovány s milimetrovou přesností a každá z nich je naložena malým životním břemenem.
To platí i o figurce vyzáblého mladíka Nebezpečného. Dlouhé minuty se zdá, že zde zastává pouze funkci komickou – až v závěru se ale ukáže, že zrovna jeho osoba tvoří pomyslný středobod v jednom z nejpodstatnějších „soubojů“ celého příběhu.
Ve filmu nenarazíte na dvourozměrné charaktery. Eastwood hraje střídmě, zbytečně nekřiví obličej, a vědom si silného ansáblu okolo sebe a dobře napsaného scénáře, postačí si s minimálními mimickými prostředky. Jeho Frankie je nevraživý, citově nepřístupný a zhrzený neúspěšnou otcovskou výchovou. Chtělo by se říci – typický eastwooďák.
Samostatný list papíru by si zasloužila Hilary Swanková a její servírka Maggie. Zatímco v číšnické zástěře se prezentuje coby důvěřivé a křehké stvoření, po skončení pracovní doby se v ní probouzí nakypělá zloba a snůška zaťatých pěstí. Swanková si v obou polohách počíná s naprostou sebejistotou a její široký výrazový rejstřík (od oné nenápadné dívenky ve špinavém bufetu, přes natěšenou žákyni ve Frankieho tělocvičně až po rozzuřenou černou mambu v ringu) jen dokládá, že zámořská akademie nebyla slepá a udělovala po zásluze do správných rukou.
Důkladně prokreslený vztah mezi oběma postavami představuje stěžejní jádro. Role obou hrdinů se zprvu odvíjejí podle klasického schématu – jen co ale dojde na první lámání chleba, bystrý divák zpozorní. Eastwoodův trenér tak záhy přestává být pouhým kantorem a Maggie jen jeho „klientkou“. Oboustranná citová neukojenost se projeví v prohloubení jejich vzájemné „spolupráce“ a též v určitém zpochybnění prvotní dohody. Million Dollar Baby tak nepojednává o stárnoucím trenérovi a nadějné boxerce, ale o jakémsi znovunalezení smyslu života a náhražkovém vztahu otce a jeho ztracené dcery.
Vést dlouhé debaty o Eddiem, postavě Morgana Freemana, by bylo zbytečné. Coby vypravěč, bývalý boxer a nyní uklizeč v jedné osobě disponuje drasticky velkou dávkou charismatu a není pochyb, že tak trochu připomíná jinou Morganovu postavu – zkušeného Reda z dramatu Vykoupení z věznice Shawsank. Podobně jako Eastwood, i tento uznávaný černošský herec si mnohdy vystačí s pouhým němým pohledem a důvěrně známou (a fungující) kamennou grimasou.
Nadmíru výtečné výkony jsou zčásti dány i neméně kvalitním scénářem Paula Haggise. Textový podklad k filmu nepostrádá dostatečně únosné základy a svou konstrukcí připomíná staticky pevný železobetonový skelet. Každý detail má své opodstatnění, žádná scéna nepřebývá a ani žádná nechybí. Dialogy jsou chytré, nenásilné a místy i nezbytně humorné (viz rozprava o děravých ponožkách).
Million Dollar Baby je jednoduše nádherný snímek (tenhle ortel si zapamatujte, moc často jej nevynáším) a s velkou pravděpodobností osloví i ty, kterým se zápasnické sporty příčí (což je koneckonců můj případ). Příběh pojednávající o tom, co všechno se může přihodit během jedné jediné vteřiny, a o tom, jak je život nevypočitatelný a někteří lidé zrádní, patří zcela bezpochyby mezi nejhodnotnější filmové zážitky tohoto roku. Svým vyzněním se jedná o velmi smutný film. Film, po jehož skončení vám vyprahne v ústech. Film, na nějž budete ještě dlouhou dobu vzpomínat.
Ano…
…tentokráte bylo všech dvacet diváků spokojených…
***
Million Dollar Baby (Million Dollar Baby) | ||||||||||||||||||
|