Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNejsmutnější řečí
12. 01. 2001
6
0
4637
Autor
hermit
* * *
Nejsmutnější řečí
je pravda o životě
nejmírnější slova
jsou vždy ta o sobě
nejtěžším okamžikem
je chvíle probuzení ze sna
nejtemnější hlubina
to je utrpení z nevědomosti
Roky strávené v dosud nepropuklé nemoci
jsou ty nejpomalejší
Sala: nneneneneprominu! :-))))
měl jsem tehdy dost depresívní období a tak jsem se z toho vypisoval.... nepomáhalo to... ;-))))) ...tehdy mi bylo pětačtyřicet, teď je mi sedmnáct... už je to lepší....:-))
(to o tý lži, jak jsi napsala, je dobrý!! to o tý nahotě co zastavuje krev je ono.... taky to tak cítím... ale neumím... :-( *
hermi, pořád říkám, že nám všem bude ten písek až se na něm zase jednou bábovičky plácat sejdem táááákhle malý :-)))) Za chvíli tě lety doběhnu, pokud mi uličnicky nenastavíš nohu.. i tak bych ti prominula okouknout úsměv od ucha k uchu na zemi zblízka pohledat žuby. :) Děckááá pište jak je nám hej a každému jak jeho zobáček pojašením velí..:)))
Nejsmutnější řečí je nahá pravda
nejmírnější slova nikde nezabolí
nejtěžším okamžikem bývá přiznat si
nejtemnější hlubina je oceán v nás
Roky strávené v dosud nepropuklé nemoci jsou přítomností neužité trápením
nějak mi to nedalo :)
Svobodnou řečí je nahá pravda - pomůže nevykrvácet
Lež je pomalé umírání s dlouhýma nohama - leckoho doběhne
Salko, tohle není nutný rozebírat, byla to nějaká moje pseudofilozofie... i tebe odkazuji výše na prolog.... :-)))
ale pitváš hezky.... .-)))
A právě to poslední se mi líbí NEJvíc.
Taky bych chtěla na chvilku něvco vymudrovat...
obsah občas nepotřebuje formu. myšlenka tvoje kalí plytké vody písmáckého průměru. forma jich naopak nedosahuje - tip zaručen
Bez toho NEJ bych to bral, ale tak to asi cítíš Ty. Mimochodníkem, co to je pravda o životě?
Je to takové hluboké, moc se mi to líbí.
Vio: Pravda o životě? Přece nejsmutnější řeč.
Albi, pravda o životě? Nikdy bych nebyl schopen něco takového vyslovit... Mnoho filosofů se jí zabývalo po tisíce let a já sedím v koutku a mlčím.
Vlci už jsou tady. Ale tvoje básnička je hladí po srsti, takže kousat nebudou. Poslední dvojverší mi jediné trochu skřípe: takové koketní (?!) rouhání.