Rozum, srdce, tělo

Rozum, srdce, tělo

V době přesný špinavosti
váhajících Japonců
štípu tě do ramene.

Rozum nestojí
ale zpříma kouká, skrývajíc nejistotu.
Rozum egoista.

Nekecáš rádoby myšlenky, moudrosti.
V dredu máš zamotanou
relativní
dobu.

----

Přes mosty z prchavejch chvilek
přes obrovský hrnečky s kafem
hraju tichou poštu s divnou útěchou.

V nitru temnot
hluboko
jsi ty.

-rezonující membrána
stavící Řím
malej Řím pro nás.

Tahle zastřená odkašlávání
pivo a nikotin
už mi nevadí.

----

Mam stopy tvojí peřiny na tričku
a za ušima zbytky ananasu z pizzy
na půlce, tý mý
naproti zrcadlu
kde se objímaly naše silulety
já to musela pozorovat.

Mam rozházený polštáře
v ponožkách
na zemi zbytky bavlny
na půlce, kousku hemisféry
blikla zelená.

Pastelkou maluju obrázky
po tvym těle
nahym.