Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČerné nebe
15. 01. 2001
5
0
1922
Autor
ARC
Černé nebe 1997 .
Zavírám oči když chodím městem,
zavírám oči když bloudím krajinou.
Narážím do lidí, do zdí a do stěn.
Nad bílými chrámy se mračna zlá dmou.
Nechci už vidět ty mraky lidí!
Nechci než navěky v nebytí spočinout!
Nechci! Však něco, to Něco mě nutí
své kosti, srdce zlé nad městem rozvinout.
Zavírám oči když se tě dotýkám,
zavírám oči když hladíš mě po řasách.
Černý stín ze skla, vin, osud můj tká,
na přelud bílý já nožem si sáh.
Nechci už vidět jak v noci vyju.
Vlci se stahují, slyší můj sten.
Nežli mě roztrhaj, básním a piju -
strašné je nebe nad městem!
Vyjan vubec neni potesen tim, ze v basni vyjes...kam to ta civilizace speje:-)
Možná jsou, Vyjane, ale první 2 sloky mi vyjely samy na Staromáku, nad tím bílým kostelem sluncem ozářeným visely ty černý mraky zuby.........
Nechci ti do toho mluvit, ale volný verš ti sluší víc. Ty rýmy jsou dost toporné.
Hm, rád se v noci dívám na vytí. A vlci musí být být taky něčím živi, snad nedostanou od tebe vzteklinku, to je zlá nemoc. Ale co - hlavně, že je co pít, ne?