Smutná žena

Žena otevřela dveře a vešla do kuchyně, ve svátečních šatech, na lokti malou kabelku, v druhé ruce kytici orchidejí. Položila květy a kabelku na stůl a z vázy vytáhla už trochu povadlé gerbery a hodila je do koše. Napustila do vázy čistou vodu, postavila ji na stůl a dala do ní orchideje. Pak vzala kabelku a šla nahoru do ložnice. Převlékla se ze svátečních šatů do šatovky, trochu špinavé, pak šla zase dolů a začala chystat věci k vaření. Pak šla do zahrady zalévat květiny.

Seděla u stolu a četla si leták ze supermarketu, oběd začínal vonět. Syn, ještě trochu ospalý, si mazal tavený sír na krajíc chleba.

„Za chvíli bude oběd… Necpi se, nebudeš pak jíst…“

„Jenom jeden krajíc… Mám hlad.“

Syn si sedl ke stolu naproti matky a zakousl se do krajíce. Žvýkal a prohlížel si kytici orchidejí. Matka ho sledovala, pak si zase četla v letáku, pak se zase podívala na syna – pořád hleděl na kyticí.

„Petře…“

„Co je…?“

Jakoby nevěděla, jestli to opravdu chce říct : „Řekni mu… ať mi ty květiny nedává…“

„To jsou od Mirka…? Myslel jsem, že jsou ze zahrady… Tys ho potkala ?“

„Když jsem šla ráno z kostela kolem květinářství, dal mi je… Řekni mu, ať mi je už nedává…“

„Proč ne ?“

 „Nechci je…“

Syn dál přežvykoval, matka držela stále v ruce leták, ale hleděla do stolu. Polévka bublala a jemně a docela pravidelně nadzvedávala pokličku. Syn vstal, vzal minerálku, nalil si do sklenice a opřel se o stěnu u sporáku.

„Tak nechoď kolem květinářství… Můžeš chodit zadem, kolem fary…“

Matka si zase začala číst v letáku, ale syn poznal, že jenom nechce nijak odpovědět na jeho nápad. Syn chvíli hleděl do země, pak se napil, položil sklenici na dřez a šel se ke dveřím.

„Už jsem mu to říkal… minule. Řeknu mu to ještě jednou...“

Syn potichu zavřel dveře, matka vstala a šla zamíchat polévku.

- -

Mexické koření provonělo celý byt, Mirek v obývacím pokoji rozsvítil světlo a položil na stůl příbory a dva talířky. Petr z kuchyně přinesl hrnec s jídlem a položil ho na noviny mezi oba talíře.

„Nevím, jestli to bude dobrý… je to maminčin recept… ale tak jako ona to neumím…“ řekl a mezitím Mirkovi nabral.

„Chceš pivo ?“

„Jo…“

Mirek odběhl do kuchyně. Petr si taky nabral a začal jíst. Mirek se vrátil s dvěma lahváčema, po cestě je otevřel o futra. Sedl si a taky začal jíst.

„Je to docela dobrý…“

„Hmm… Ale tak, jak to umí maminka, to není… no…“

„Tak mě někdy musíš pozvat k vám na oběd… ať vím, jak to má správně chutnat…“

Petr neodpověděl. Mirek se na něho podíval – jakoby snad řekl něco špatně. Petr zapil sousto pivem.

„Dneska mi říkala… že už jí nemáš dávat ty květiny.“

„Proč ne ?“

Petr si dal do úst další kousek masa : „Asi jí to vadí… Nedělej to. Asi se cítí blbě. Já ji chápu… Ona není jako vaši… Ještě se s tím asi… nějak nevyrovnala.“

Mirek se napil piva : „Jak chceš…“ Pak trochu jakoby zklamaně : „Myslel jsem, že jí to dělá radost…“

Pak dlouho mlčeli, jedli. Kolem lampy poletovaly dvě můry, z ulice bylo slyšel štěkat psy. Potom Mirek Petrovi říkal o tom, že by měli v květinářství jedno místo volné, že by tam mohl pracovat s ním. Mirek pak umyl nádobí, Petr ho utřel. Pak si sedli na gauč, pustili si kazetu z videopůjčovny, Mirek se k Petrovi přitulil a hladil ho něžně po hrudi. Když film skončil, šli spát.

- -

Matka vstala, svého muže nechala ještě spát. Šla dolů, nachystala snídani a pak se půl hodiny modlila pod křížkem nade dveřmi.

Muž přišel do kuchyně, žena seděla u stolu a četla si nějaký časopis.

„Dobrý ráno…“

Žena se otočila s téměř nezřetelným úsměvem : „Dobrý…“

Na talířku na stole leželi dva krajíce chleba s máslem, salámem a sýrem. Muž si jeden vzal a zakousl se do něho. Díval se chvíli z okna na zahradu, pak se otočil a sedl si ke stolu vedle ženy.

„Kde je Petr…?“

Žena neodpověděla. Muž dojedl první a vzal si druhý krajíc.

„Řekni potom Petrovi, ať nachystá tu vlečku… pojedeme odpoledne pro to dřevo.“

„Hmm…“

Když muž dojedl druhý krajíc, vstal, dal ženě polibek na tvář, vzal si svačinu, kterou mu nachystala a šel do práce. Žena si ještě chvíli četla, pak šla do zahrady zalévat květiny. Pak se vrátila a dala do vázy kytici narcisů místo už trochu povadlých orchidejí. Potom šla nahoru, převlekla se do svátečních šatů a šla do kostela.