Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeradosti
25. 08. 2005
14
3
7195
Autor
Markel
Prodavačka neřekla
moc pěkně šaty sednou
jen aby prodala
škrtidlo pět čísel nad pasem
a matka štulcem do zad
poděkuj pěkně tetičce
pusu na petlici
slzy na krajíčku
Bílé a zelené listy
mi vyrážely na těle
padaly na špičatá kolena
pěkně z výšky
tetička z Přibyslavi
jako od Borna
se mateřsky usmívala
když vytáhla dvěstě korun
cvrdlikala a čekala
poděkuj pěkně tetičce
já nevděčná
chuť jsem měla
dupnout na bílou lodičku
sevřená do zklamání
jsem špitla
děkuji
a slza stékala
utajeným průplavem
Sedím s koleny u brady
na rezavém zábradlí
u školy
jako přišpendlená
s taškou na zádech
rantl šatů úpěnlivě stažený
až na kolena
udivené pohledy
spolužáků
Co tu ještě děláš
vždyť zvoní
já
já ještě na někoho čekám
3 názory
Usmáty_autor
12. 01. 2007
Usmáty_autor: no, já jsem měla celkem nerodostné dětství, to nepřeháním, když řekla tetička, že mi koupí nové šaty, já se tak těšila a pak ty hnusné šatečky jsem musela nosit do školy, neb si to máti přála, nejraději bych se v kanále viděla, byli jsme hodně chudá rodina, tatička byla nezdětná a chtěla si zahrát na mecenášku, byl to horor, všechno špatný je k něčemu dobrý, to je moje heslo, toho se držím, já dodneška, cokoli pěkného si koupím, cokoli pěkného prožiju a užiju, dovedu si to vychutnat, můj život je tak pěkný a barevný, i když prší, jsem ráda za všechno dobré i zlé, co mne v životě potkalo, ach jo, zní to mentorsky a strašně moudře, ale já to fakt takhle prožívám a cítím, jestli Ti to přijde uhozené, tak promiň
Usmáty_autor
09. 01. 2007
líbí se mi to :-)...v hodně podobném stylu napsal kdysi Miloš Macourek jednu sbírku, tuším že se to jmenovalo Rodinné album nebo tak nějak...
kassiope, guy, moc děkuji za návštěvičku, diskutování a souzněníčko :-)))
taky jsem se chtěl ve třinácti líbit ... a taky ne vždycky se mi to povedlo :-)
Hm, a nebo jsem nosila tajně máminy lodičky - vycpaný vatou, páč jinak by mi spadly z nohy....no a myslela jsem si, jak nejsem dospělá, ale opak..že? No a teď je to to stejné, jenom bez těch lodiček... :o))
Jo, vzpomínám si na tu dobu, já musela do školy nosit fialový lesklý elasťáky.....jsem je nesnášela...:o))
Marian_von_Bahnhof
29. 08. 2005
JARUB: Díky moc, jsem ráda, že se líbila :-))
Marian_von_Bahnhof: Za kritiku děkuji, považuji si vždy toho, když mé básni někdo věnuje čas, já rozbor ani ten nejjednodušší nesvedu, snad časem, díííky!
Toscana: ta představa je věru lákavá :-))), díky za návštěvu a T
terezička: Díííky!
krásné návraty, Markel....zbytek ty víš...já jsem ta rejpalka...:-)))
*
Tu tetičku by patřilo uvázat k pranýři a usilovně bombardovat shnilými rajčaty míchanými zasmrádlými pukavci, pak by ji takový srandy možná přešly... tip
Martičko, myslím, že je to dobrá forma básně, několik střípů se společným jmenovatelem, vyprávění, ale díky dobrému rytmickému provázání je to báseň. Osobně jsem příznivce autentických srozumitelných veršů. Možná však je třeba báseň uzavřít nějakou myšlenkou, byť zde je ten konec milý, ale pokud tam není něco, co to vyprávění přesahuje, pak jakoby báseň zůstávala o patro níž. Trošičku se mi nelíbí - slano stékalo do krku - na to, že to jsou slzy dětského zklamání je to v melodii použitých slov takové neotesané. Ale jinak tip určitě
dovedu se do takové situace vžít, když člověk musí projevovat vděčnost za něco, co ho vůbec netěší... moc hezky vyjádřené.... TIP
takový malý človíček to má mnohdy těžší, mnohem těžší, než si dospělí a tetičky dokážou představit... a proč pak všichni se slzou v oku vzpomínají na bezstarostné dětství?
*
¨Moc hezky napsané....když přivřu oči....odvíjí se mi to nádherně před očima...yo a...taky jsem to zažila..
Tip...Markelko***
dadíková: Díky moc, t potěšil
Gonsales: Ještě že v těch šatech nejsem focená, to bych se ještě dneska asi rozplakala, děkuji za milá slova souzněnící a T
sklenář: Dííííky!
a2a2a: za kritiku moc děkuji, máš pravdu s tím slanem, tipínek potěšil i čas mé básni věnovaný
vesuvanka: za souznění a milé tvé zastavení děkuji, t potěšil
maartin: já tedy se slzou v oku na dětství nevzpomínám, dospělost je alespoň v mém případě mnohem příjemnější, díky za zastavení a *
Sarrah: Děkuji moc, duše zpřízněná, tipínka si cením :-))
Loutka: Děkuji za návštěvu. Tohle bylo trochu u něčem jiném, bohatá tetička přijela a oblažila své chudé příbuzné, bratrovi zakoupila obleček a mně šaty, chtěla jsem pěkné, když už se chtěla vycajchnovat, koupila ty nejlevnější a byly mi malé, jiné jsem neměla a šla jsem v nich 1. září do školy, hanba mně fackovala a máma by mi taky nafackovala, kdybych si je do školy nevzala, nevíc jsem byla zaláskovaná do spolužáka, a o to to bylo horší :-(( , ale dneska už :-)))
Připomnělo mi to mládí. Taky jsem dostal podobný dar-nedar a tak s Tebou zpětně souzním. TIP
jojo taky mam par takovejch prihod...v paty tride sem musela jit do skoly v maminejch satech, zrovna kdyz sme se fotili..este ted se mi vsichni smejou kdykoli videj tu fotku...a ja se doted stydim:))