Svědomí

SVĚDOMÍ ------- Vše mi připadalo jako ve zpomaleném filmu. Jako bych po celou dobu sledoval dráhu střely, jež posléze pronikla do lebky mladé ženy a na druhé straně sebou brala úlomky kostí, kousky kůže, mozku, vlasy a krev. Bylo to všechno tak fyzické, jako bych tu mrtvou dobře znal, že jsem se poprvé v životě sám nad sebou otřásl. Odtrhl jsem oko od okuláru dalekohledu, rozložil pušku a když byly její jednotlivé díly umístěné v úchytech kufříku, pohlédl jsem nostalgicky na věrnou zbraň. Dlouhá léta mě provázela na cestě nájemného střelce. Ale cítil jsem, že dny této kariéry jsou sečteny! Je to čím dál odpornější řemeslo! Zprvu jsem to zvládal s bravurní lehkostí. Je také ale pravda, že jsem byl mladší a jednalo se tenkrát téměř výhradně o muže a většinou středního věku. Zpravidla šlo o likvidaci obchodní konkurence. Ale dnes?! Hanba mluvit! Účty si vyřizuje kde kdo a s kde kým! Manželé kvůli majetku, dědicové mezi sebou, mafie na různých úrovních, škoda mluvit! jednou jsem dokonce dostal objednávku na likvidaci dítěte! Odstavený starší bratránek se chtěl dostat k děděnému majetku! Tenkrát jsem to odmítl, i když jsem přišel o pěkné peníze, ale tehdy se mi mé řemeslo začalo hnusit. Pak už jsem se raději přestal pídit po důvodech přijímaných zakázek. A dneškem přetekla ta příslovečná poslední kapka! Když jsem si znovu představil krásný obličej mladé dívky, který vzápětí má střela proměnila na krvavé torzo, naposledy jsem se utvrdil v tom, že končím s kariérou nájemného vraha! V ústraní jsem pečlivě setřel mastnotu z povrchu všech kovových částí zbraně, kufřík ještě zatížil vložením několika kamenů a na osamělém místě jej vhodil do řeky. Bylo mi té nádherné pušky trochu líto, že má skončit jako trocha rzi někde na bahnitém dně, ale svědomí, i když jen nájemného střelce, má také své meze! A když jsem pak pozoroval uklidňující se hladinu líně plynoucí řeky, jako by se mé tělo zbavilo obrovského balvanu. Už žádné opatrné telefonáty! Žádné kradmé předávání peněz nebo obálek s instrukcemi! Ty nervy drásající chvíle, zda to vše není policejní léčka! Toho všeho jsem se zbavil! Od zítřka vedu nový život! Žádné střílení! Žádné mrtvé dívky nebo dokonce děti! Budu si vše určovat sám! A vybírat si jen samé starší zazobané pány! Jen ještě nevím, zda při svých loupežných přepadeních budu používat dýku nebo břitvu...?

---