Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProbuzení
01. 09. 2005
0
0
797
Autor
Anulovaná
Tu nejlepší chvíli,
kdy jsme spolu byli
Zapíšu navždycky.
A až se kouknu zpátky,
Řeknu si, že se mi něco zdálo.
Že to sou pohádky,
Kterejch je tak zatraceně málo.
Nebo třeba sen,
ale zatraceně pěkný
Necítit pod nohama zem.
Řekni že ne, no tak řekni.
------
A tak doufám
Že až budu zase večer plakat
Přijde maminka a řekne svý malý holčičce,
Který zrovna svět připadá tak hrozně velikej,
Že se jí něco zdálo
Že to bude dobrý…
A obejme jí...
kdy jsme spolu byli
Zapíšu navždycky.
A až se kouknu zpátky,
Řeknu si, že se mi něco zdálo.
Že to sou pohádky,
Kterejch je tak zatraceně málo.
Nebo třeba sen,
ale zatraceně pěkný
Necítit pod nohama zem.
Řekni že ne, no tak řekni.
------
A tak doufám
Že až budu zase večer plakat
Přijde maminka a řekne svý malý holčičce,
Který zrovna svět připadá tak hrozně velikej,
Že se jí něco zdálo
Že to bude dobrý…
A obejme jí...