Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO stromech a lidech
Výběr: LaMouette
18. 01. 2001
11
2
4385
Autor
crayfish
Stromy neumějí plakat.
Jen lidé.
Když ode mne odcházíš a zapomeneš cestu zpátky
a já volám: tady jsem!
… a svět náhle ohluchl
pak na ulici
od babky na rohu
koupím pět růží
Kupte květiny pro svou dívku,
mladý pane.
Stromy neumějí plakat.
Jen lidé.
Stokrát jsem ti ublížil
a teď stojím uprostřed prázdného pokoje
s kyticí růží
a koukám do mlčících stěn.
Tady jsme se měli rádi!
… a pak jdu parkem a zvědavě civím do korun kaštanů:
Stromy neumějí plakat.
Jen lidé.
Když děcko nechápe, proč má hlad
v rozstřílených ulicích Sarajeva
v zimě 93
Mámo, proč už táta není?
A matka skrývá dítě v náručí
rozhlíží se, odkud přijde střelba.
„Musíme utíkat, maličký.
Narodil ses v zemi
kde pláčou i stromy.“
Uběhli skoro sto metrů
než je zasáhl srbský ostřelovač.
Jen lidé.
Když ode mne odcházíš a zapomeneš cestu zpátky
a já volám: tady jsem!
… a svět náhle ohluchl
pak na ulici
od babky na rohu
koupím pět růží
Kupte květiny pro svou dívku,
mladý pane.
Stromy neumějí plakat.
Jen lidé.
Stokrát jsem ti ublížil
a teď stojím uprostřed prázdného pokoje
s kyticí růží
a koukám do mlčících stěn.
Tady jsme se měli rádi!
… a pak jdu parkem a zvědavě civím do korun kaštanů:
Stromy neumějí plakat.
Jen lidé.
Když děcko nechápe, proč má hlad
v rozstřílených ulicích Sarajeva
v zimě 93
Mámo, proč už táta není?
A matka skrývá dítě v náručí
rozhlíží se, odkud přijde střelba.
„Musíme utíkat, maličký.
Narodil ses v zemi
kde pláčou i stromy.“
Uběhli skoro sto metrů
než je zasáhl srbský ostřelovač.
2 názory
nesedí mi tam "babka" + závěr je trošku zbytčně hrubý ( byl by fajn, kdyby byla celá báseň lyričtějšího rázu, ale - celá je taková půlnapůl a ten závěr nvynikne ).
Jinak jako celek líbí - to jo :-)
TIP
pilna_vcelka
22. 03. 2003
Básníku! :)))
Dtto ufo - první polovina je relativně velmi samostatná, stačila by... Nestačila. Neřeklo by se, co mělo být řečeno, já vím. Rýpavá: po „když" (děcko pláče... etc.) bych očekávala nějakou „odpověď" - když něco, tak potom (nemyslím zrovna v časovém významu)... Nebo je to zase jedno z tvých oblíbených bílých míst...?:) Verš v „v zimě 93" - působí to jako pořadové číslo, odpočítávaný čas, geniální téměř... (Třeba jsi to tak nemyslel, ale, jak nám říkávají na fakultě - v textu to JE:))) Bez ohledu na to, co tím chtěl básník říci, básník je v zásadě podružná a velmi zbytečná osoba:))) ) ..."odkud přijde smrtící střelba" - vynechala bych „smrtící", je to zbytečné, respektive už známé, epiteton constans, nadarmo to ten verš sráží do „druhořadé" (promiň, zase - nemá to být pejorativní, jen jsem nevymyslela nic lepšího:))) ) poezie (asi jako když se milostná poezie, ne že bych to srovnávala, jen pro ukázku, hemží lunami...)... Bezvadné je to souřadné řazení druhé části (a - nádech - a - nádech - a ...)
Paráda, nejdřív mě zmátnul ten zlom, musel jsem si to přečíst ještě jednou a dávám velkej TIP.
jezis ja tleskam odpalkovani via, vio mam te rada, ale tohle je pastva pro oci.
basen, je palciva, velmi velmi palciva, ale jine od tebe se mi libi vice, mluvim o libeni, nikoli o obsahu, ten asi presahuje ramec mych moznosti.
Mela jsem dnes peknou naladu a pak sem te zacla cist a zatahlo se. Nevitykam Ti to, jen uz proste nemam dnes silu cist jakekoliv tvoje dilo. Kde si vzal tu silu to zit a byt tam? Proc?
Falka: válka je jenom hádka dvou nebo více lidí v trošku větším měřítku.
Poprvé mě překvapil ten zvrat k Sarajevu, ale pak jsem to pochopila. Jde z toho něco takového mrazivého. Proč jenom se musí lidi střílet a bojovat proti sobě? Nesnáším války.
Popisuješ to, jako bys v tom Sarajevu byl. Nebo si to viděl v televizi? To bude pravděpodobnější. To jsou zážitky. Nicméně já raději píšu o tom, co jsem sám zažil a procítil. Píšu o SVÉM životě. Je to pak mnohem důvěryhodnější.
Vio: právě, že jsem tam byl. Jinak bych teď psal třeba o Kosovu, nemyslíš? Ale muselo to ven, prostě. Navíc mi tam umřel kamarád, voják Chris Owen ze základny ve Fuldě, který šlápl na minu.Podotýkám, že já voják nejsem! :)))
taky ze sebe takhle jeden zážitek dostávám psaním,ale nedostanu... a vlastně ani nechci
Miroslawek
18. 01. 2001
Myslím, že tě to táhne víc k epice než k lyrice. Zkus z toho udělat povídku.