Kocovina hornikova

Gdo na tom nezafara, ten si mě nepřej (stejně vánoce už byly (alá stromeček))

Večer "...se vracim po kalbě domů, vejdu do kupelny a tam na mě mrká nějaký týpek. Pochybná existence - jedno voko modrý, druhý červený. Z nosa mu pořad vali snopel přímo do gyzdě. Soráč že tomu tak řikam, ale to pysčisko je jak vrata. Ještě ke všemu žere moje ponožky. Tak jsem mu hned jednu střelil..." Ráno ... kocovina mě tahá z postele, tělo je rozlámané, hlava jak na přejezdu a k tomu matka pořád mele cosi o tom, ať si du zpravit to umyvadlo, co jsem večír rozflakal.

---