Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFirst Day Without You
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
12.9.2005 06:02 v posteli
i přes všechny jeho chyby a ošklivé rány
bys měla vědět že tu je
aby Tě obejmul i když mu realita brání
12.9.2005 07:24 tramvaj č.15
vím že sháníš
zvuk holícího strojku do ranní skladby
a špinavé ponožky do zátiší s košem na prádlo
teď když je Tvůj byt ve stínu kladby
můžeš chodit pouštět loďky pod zdymadlo,
ale sama..
-možná že když si budu hodně přát a hodně na to myslet
jako Jonathan Livingston racek
možné že když mi soustředěním rupne v třísle
budou se Ti loďky z bouří vracet-
12.9.2005 11:14 fyzika
malíř by teď maloval po paměti divoké akty
diplomat vlezl do skříně a uzavřel pakty
s Narnií
opijí
mě rohlíkem a znásilní mě třešní
pohlédneme na sebe do zrcadla
a přijdeme si směšní
s trochou milování pod očima
toť corpus delicti,vážený soude
v klínech leží medovina
12.9 2005 14:26 pauza při fotbálku
přerostlým nehtem jsem přeřezal mříže
a vrhl se do džungle koření,jenž je smrtelné,
ale o to víc voní.
otrokářovi mamby jsou blíže a blíže
a až vylezou po nohou zmítaných křečí a uštknutí se zatne
do kůže
tak má krev shnije pro ní
nebo možná taky ne..
nevím totiž co je podlidem smrtelné
12.9 16:38 ležíc u Twin Peaks
ponížili Tě nemocí
jež vkradla se do hrdla potmě a potají
a i když mám ještě před promocí z anatomie
textu
tak ledové sochy klidu roztají
jelikož já ty hrůzy mezi řádky es em es
doopravdy přečtu
a když už laura palmer nežije
snesouse na mojí mrtvolu harpyje
prohrál jsem s pískem,prohrál jsem s dálkou
k moři dojdeš jen přes poušť
kde je žízeň tvrdou rukou a noční mráz baseballovou pálkou
12.9.2005 18:14 ponořen v Mariňácích Roberta Fabiana
budeš ležet v pod bílou dekou v bílé posteli s kanilou v žíle
-a já vím že tenhle desifnekcí a strachem vonící obraz
se jednou promítne v mém díle-
jak říká Kaminsky „Hrdinů jsou plné hřbitovy.“
tak nebuď statečná,to stojí síly
spadnou ze mě ledové okovy
když se dozvím že Tvé rány se již zacelily
spící,v naplástich zalepená zdáš se být polámaným ptákem
kdyby byl Bůh jedním z nás
byl by Tebou
nebo mariňákem
12.9.2005 23:57 usínajíc
dřív než mi gilotina únavy oči zavře a zatlačí
do spánku
do víru oceánu vplují poslední nespáči
a přijde čas na říkanku před spaním
zaklínám a zaháním
havrany jež se Ti usadili na infůzi u postele
mlýnek na neštěstí se rozjel a mele a mele
bojím se že přijde válka
pak mě Němci k Tobě už nepustí
vysoký důstojník bude mít ve tváři napsáno
ostnatým drátem odporné a cizí „Das ist mein.“
lepší noc prázdná polovino postele
takhle