Podzim

Podzim

život se obarvil sytými barvami
slova zde skotačí, přiznám, že nedá mi
vložit zde písmenka, jež umí hladit
louky, či háje snad, možná i pažit.

Pohlédni nahoru, nevěš jen hlavu
barvy jsou ozdobou vějířům pávů
stromům, či listům spíš, jež šat jim tvoří
žlutá i červená prolnutá modří.

Támhle až u kraje, růžová blyští
támhle se v potůčku blankytná tříští
s údivem, s úžasem, neskrývám chvění
příroda mocná je, jak tělo ženy.

Teď přijde chvilička, myšlení hodna
proč není upřímnost také tak plodná
příroda s člověkem má si být blízká
jako když v dlani své, ukryješ štístka
zlomek či kapku jen
procitám, byl to sen.