Zelený čtvrtek

Město jeruzalémské, tys neslavilo takový hod

nikdy předtím v obvodu hradeb prastarých.

Chléb, beránek bez vady, ryba z galilejských vod

a jediný kalich - příštích bolestí a útrap mých.

Svaté město hříšníků, pohleď, naše večeřadlo

je prostinké, jak se patří na pravého Krále.

Pláču nad tebou - tolik nadějí v tobě zchřadlo

a proto chléb se slzami je mi pokrmem stále.

Ale dnes lidská lopota, na jejímž konci stojí

klasy sklizené i sbírané někde po horách

zástupy chudých, unavených životními boji -

došla posvěcení a převážila tu misku vah.

Neboť já jsem chléb z nebe, tělo pro vás lámané

abyste neživořili bez lásky, ale doopravdy žili

láskou ukřižovanou a třetího dne v Getsemane

vzkříšenou, jako zrno, které skryto v zemi sílí.