- Bez názvu -

Včerejšek se nikdy nevrátí,
nevyvolá pocit dotyku tvé dlaně,
plýtvám časem a přemítám,
úrpč minulost si účtuje tak vysoké daně.

Život bych obětovala za jeden polibek,
věčnost měnila za něžné pohlazení,
svou vlastní rukou napiš na můj náhrobek,
že zemřela sama, změněná k nepoznání.

Přítomnost týrá mě svou existencí,
úlomky času mi zabodává do těla,
však už není čas si hodit mincí,
ptal se snad někdo, zda chtěla jsem, či nechtěla?

Snad přijde den, kdy duše tvoje bude má,
a každý pohled plný lásky,
už nechci bloudit, zmatená,
už nechci uzavírat vtipné sázky.

Včerejšek se nikdy nevrátí,
Nepamatuje si vůni tvojí kůže.
Včerejšek se nikdy nevrátí.
Tak k čemu pláč?
A na co růže?