Světlonoš

Rozhodl jsem se že
budu sbírat hvězdy
prošel jsem mnoho kopců - cest
(některé i klikaté cik cak a sem jako barvy na obraze)
přebrodil plno kaluží s jejich ulepenou
lízatkovou zakaleností rozhánějící se
červeně dětskou botou
se smíchem možná pro snění
když vytryskne všude okolo vodou
Pročetl jsem mnoho map
a nespočet ukazatelů ale
hvězdy ne a ne najít
Cítil jsem to zvláštně
chvílema mě přemáhala zoufalost
a chuť vše vzdát
Utrmácený a špinavý do obličeje poškrábaný
z ohňů květin šípků a vlčích máků
z boku pryštivě krvavých ostružin
mi stékala punčem rozrajcovaná rána
další z památek po hledači hvězd
zrozeného z bláta polí kam s přibývajícím
podzimem odlétají všechny zapomenuté sochy
Ovšem při pouhém žíznění
možná i klopýtnutí
jsem nabral vodu do plic
z potoka chladného duchy
utonulých s datem 1987 vyryté
v betonu jako památka na pepika
který vytruboval vždy po obědě
na svojí trubku sladil si čaj
a zemřel na diasporu krve a cukru
s pouhou obětí epilepsie
A náhle mezi prsty plné kamínku a bahna
ucítil jsem první chladnou hvězdu
byla cítit rybami a řasami ale hvězda to byla
Vytahoval jsem jednu po druhé a ukládal je
do svého košíku druhou za první

tohle bylo jistě dávno
jistě ráno s rosou přes víčka unylou
a pošetilou temným pokojem
kde jsem tě naposledy hladil

a proto možná si nechám říkat světlonoš když
vracím hvězdy na nebe
nebo taky možná rybář - Lucifer
jež pošlu ze své vůle jako dar stínům

---