Když přicházejí

Přišli tak záhy

a jejich stíny zaryté ve snech.

Bojí se křičet tělo beze jména

   a duše v boji.

V pohybu času vztyčené kopí.

Jako výsměch všem zítřkům,

   všem prosbám.

V podivné tmě jen šepot zaklínačů.

Pravdy nebo lži,

   nebo jen ticho, holé nic.

Já křičí

   a boří zdi z kamene.

Spoutaní a slepí

   na drátech

      hledají cíl.

Najdou nebo uvěří.

Jen se rozpomenout.

Prastaré kyvadlo hříchů znehybní

   a najde nás na bitevních polích,

      žadonících o smilování.

Krev na rukou

   a v rukou víra.

Ukřižovaná, svatá.

Tepe ve spáncích, když přicházejí.

Ze stínu zotročení

   pohlédni proti nim,

      když letíš nad zemí.

Vytrhni z těla to kopí,

   než znehybníš.

Pak začne boj o kus vlastního bytí.

---