Černý motýl

***

Tahle se mi zatím líbí nejvíc... ten konec neberu...

nemám tě chtít za milence? no dobře tak tedy nechci, ale jako milenec musíš být vyjímečný! Máš v sobě vášeň, touhu, chlad,cit prostě vše kladné i záporné a to mě fascinuje.

*!

Vyjanovi: Dost možná že rýmy mi nejdou, ale když se i to někomu líbí...nemám nějak umělecký ambice....to zdůrazněný já...možná kvůli rytmu, a proč ne, píěšu o sobě - tedy o tom co znám.....slovosled-to snad ne, nepíšu básně podle pravidel českého pravopisu:) - a had že nemá nohy? To jsem ještě neslyšel, snad jen od zoologů:) a jiných logů. Had má křídla, srdce, ruce, bolesti, touhy...všecko je o člověku přece....vzlét vzhléd nemyslím jen quli rýmu, ale o tom vzteklým motýlu který nepatří tam kde je, a o vzteklým Glumovi, který má moc kterou nemá ještě mít. Nejsi schopen jí uvěřit - že bych prchal před ženou co mi hustí horem dolem Cvetajevu a vyžívá se v tom být "chudá, poslední, zapomenutá" - a bere to jako klad a sebevědomí zdravý jako sílu od ďábla - taky bys prchal. :-)

,,líbí moc,,

Tak nějak souhlas s Vyjanem, ty rýmy (hlavně ovšem 'vzlét - vzhléd') mi nějak nedovolují líbení...

Jsem černý motýl co v zimě vzlét, Jsem Glumem co k Prstenu vzhléd, Tak tohle mi zákeřně podrazilo nohy :o/

není to špatné, nejvíc se mi líbí první sloka, ta má něco hodně co do sebe

ale jo, líbí

:-))) Hmmm...tak přeju zdar s podnájemníkama...

Rýmy ti nejdou. Křečovitě těžkopádné mi připadají věty "Nemysli na to, kdo já jsem" (nadmíru zdůrazněné zájmeno já) a "had, co šlape ti po naději" (nepřirozený slovosled - navíc, čím asi tak had šlape, he?). Použití knižních tvarů vzlét - vzhléd jenom pro potřeby gramatického rýmu, to se mi fakt nelíbí. Navíc mám z té básně silný pocit koketerie - nejsem schopen jí uvěřit. Pardon.

Díky, Adelan. Už to umím, že se to ukáže jen Tobě? Promiň, že nestíhám číst ty Tvé. Zas mi vypadly lidi z podnájmu, tak jen hledám podnájemníky a pracuju:-( Misha

Tak tohle můžu ;-) Pro mě více než zdařilé *