Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo odchodu
23. 09. 2005
10
0
2882
Autor
Siral
...a sny těžké jak gobelíny
ti spánek spustí přes víčka
Abyses nemusela dívat na holou zeď
dosud nerozvité budoucnosti
Dokud se nevrátím
Pak teprv můžeme začít doufat
že nám vykvete anděl v dlaních
Budoucích
Proč se ti tolik věcí dá říct
jen když tu nejsi?
ti spánek spustí přes víčka
Abyses nemusela dívat na holou zeď
dosud nerozvité budoucnosti
Dokud se nevrátím
Pak teprv můžeme začít doufat
že nám vykvete anděl v dlaních
Budoucích
Proč se ti tolik věcí dá říct
jen když tu nejsi?
Abyses nemusela dívat na holou zeď
neni tu chyba? Mozna ne a ja jsem blb:)
čéče ten prolog mě zved ze židle! - že se ani na tu básničku nemůžu soustředit! - vrátim se - až vychladnu!
Eg: no jo no - tak teda jo - oslovila!* ale že bych si v přítomnosti milované osoby na něco nedokázal vzpomenout - s tim teda NESOUHLASIM!!!!!!!! - třikrát podtrženo!!!!!!!!!!!!!!
Jo no vidíš, a tolikrát si proslov sumíruju a v jeho ¨přítomnosti oněmím a zhloupnu .... a zas se chovám jak idiot
Eg: to beru - ale v hlavě Ti to běží - ne? problém je v tom, že třeba všechno najednou
mně se to líbí, je tam úplně všechno, co by tam být mělo. a hlavně, je to velice, velice pravdivé dílko. tip
Je to upřímné a nádherně řečené, tenhle pocit znám velmi zblízka, jen asi bych ta slova pro vyjádření obtížně hledala. Nalezls je za mě. Dík.
a tip
mno spleen... spíš takový aktuální výkřik, líbí se mi jen ten verš se sny, jinak to asi smažu
toť každodenní realita! Odhodláním spitá si skládám proslov pro "příště" .... a zase přesně tak, jak říkáš ***
jsi to změnil, hajdaláku..je to lepčí, ale ještě ještě....a říkám, piš si to, když máš sklerózu...ale o no je to o tom, že něco potřebuješ říct zrovna v tu chvíli...a ono není komu
Děláme si tím zálohy na příště ? Někdy mi to taky přijde líto....
...a zas je malebná...;-)
*
mě se spíš stává, že chci něco říct a najednou nevim co (hlavně mě lidi nesmí přerušovat, to je pak tok myšlenek nenávratně v prdeli)