8. 1 - 14. 1 2001

Pondělí 8. 1. 2001

V pondělí dopoledne se znovu připojuji na Am I hot or NOT a zjišťuji, že mě již ohodnotilo 320 lidí, a dokonce se mi o kousíček zlepšila i celková známka. Pochopitelně z toho mám radost. Je vidět, že je na lidi spoleh, jen se na ně nesmí spěchat. Těsně před odpojením si všímám drobné zprávy, která mě upozorňuje na to, že vzhledem k dosažení stanoveného počtu hlasujících se moje fotografie již nebude zobrazovat. No to je pěkný, zrovna když se mi začínalo dařit. Naštěstí zůstává možnost dát mi hlas přímo, pomocí odkazu. Proto bez váhání rozesílám odkaz všem známým. Mailu jsem dal nadpis Jsem hezkej nebo ne? a vyzývám je v něm k tomu, aby mě podpořili. Jasně se ukázalo, na které mé přátelé je spoleh, a na které ne. Pokud byste se chtěli hlasování zúčastnit i Vy, můžete mi dát hlas na této adrese: http://www.amihotornot.com/r/?eid=NEKESZ&key=QDJ Ovšem upozorňuji předem, že mám zájem jen o vysoké hodnocení, protože chci mít víc bodů než Helena Houdová na miss. Teprve večer si uvědomuji, že je pondělí. Proběhlo naprosto hladce. Vůbec nevím, proč jsem někdy neměl pondělí rád. Je to vlastně docela hezký den.

Úterý 9. 1. 2001

Stávkující televize dnes konečně začala znovu dávat můj oblíbený seriál Simpsonovi. Už jsem z toho byl celkem nervózní, protože úterní podvečer jsme měli s Honzou vždycky vyhrazen na televizní seriály. Kromě Simpsonových dávali ještě Jsem do tebe blázen. Je jen škoda, že tento skvělý seriál teď zařadili na zcela nevhodné místo, v sobotu v noci. Nicméně v úterý dávají seriál Přátelé, a to je taky docela legrace. Takže pokud mi budete něco chtít, tak mi v žádném případě nevolejte v úterý mezi 18. a 19. hodinou. Nepěkně mě vyrušíte a budu na vás pěkně nepříjemný.. Večer mi přišla odpověď na můj mail od Evy Rybákové ze Štětí. Ujišťuje mě v něm, že jsem pochopitelně moc hezký, a že mi dává deset bodů. Děkuji Evo, máš u mě velké plus.

Středa 10. 1. 2001

Na Internetu jsem našel inzerát jedné Mostecké firmy, která otevírá pobočku v Plzni a shání programátory. Přestože si již začínám zvykat, nechtěl bych promarnit nějakou příležitost. Proto jsem tam zavolal, abych zjistil situaci. Spojili mě s nějakým příjemným člověkem, který mě podrobil křížovému výslechu. Z jeho reakcí jsem získal pocit, že se jedná o velice důležité místo a já jsem naprosto dokonalý uchazeč. Působilo to dojmem, že stačí pouze podepsat smlouvu. Jen tak mimochodem jsem se zeptal, jak je toto skvělé místo placené. Pán mě vyzval, abych řekl svoji představu. Sice nevím, jakou představu měl on, ale ta moje se mu nelíbila. Začal se vykrucovat a rozloučili jsme se s tím, že mi ještě zavolá. To chci teda vidět. Odpoledne jsem se vydal do města nakupovat nové kalhoty. Protože svoje staré rifle jsem definitivně prošoupal, nedalo se to dál odkládat. Nevím jak vy, ale já nenávidím nakupování kalhot. Jednak nikdy nepoznám, jestli mi jsou dobře nebo ne, a pak mi vadí pohledy prodavaček, které jasně říkají, že jsem blbej, když jsem takhle vyrostl, a dobře mi teď tak. Z toho vyplývá, že když mi jsou kalhoty krátké, a to je skoro vždy, je to vlastně moje vina. Proto jsem měl obrovskou radost, když jsem narazil na obchod, kde prodávala ochotná starší dáma, která na mě nekoukala jako na přerostlého blba, ale spíš jako na roztomilou hříčku přírody. Mohutně přehrabovala štosy kalhot tak dlouho, až našla jedny, které mi byly přijatelně krátké. Byl to skvělý den. Sehnat kalhoty hned na první pokus, to se mi už dlouho nestalo.

Čtvrtek 11. 1. 2001

Dopoledne jsem vyrazil na poštu pro Zlaté stránky. Teprve když jsem byl skoro na místě, jsem zjistil, že potřebný poukaz zůstal ležet doma, na místě, na kterém jsem ho prostě nemohl zapomenout. To mi ten den pěkně začíná. A do toho taková zima. Už aby bylo jaro. Nesnáším zimu. Večer jsme šli do kina na Arnolda. Pro filmy s tímto rakouským svalovcem mám vážně slabost. Opravdu jen nerad si přiznávám, že od Terminátora 2 se mu nepodařilo natočit pěkný film. A dokonce se zdá, že je to rok od roku horší. Není se tedy co divit, že po otřesném zážitku z filmu Konec světa jsem držel Arnoldovi palce, aby se mu konečně podařilo prolomit pekelnou smůlu. Konečně, téma klonování lidí je velmi štěpné a jistě se o tom dá natočit pěkný film. Já mu věřím. S Růženkou jsme se shodli, že pokud je to s Arnoldem, je to sci-fi a je to o klonování, tak to prostě NEMŮŽE být blbost. A jaký to nakonec bylo? No, naštěstí to nebylo ani zdaleka tak blbý jako Konec světa. Bohužel to však taky nebylo ani zdaleka tak dobrý jako Terminátor 2.

Pátek 12. 1. 2001

Odpoledne mám jet do Rovného, a to znamená, že přes víkend nenapíšu nic. Proto jsem si přivstal, abych alespoň dneska splnil denní normu. Vůbec se mi to nelíbilo. Vypozoroval jsem zajímavý přírodní úkaz. Pokud člověk nemá čas, měl by někam jít, nebo se mu chce spát, napadají ho ty nejlepší věci a psaní mu jde ze všeho nejlépe. Nemůžu teda tvrdit, že je to pravidlo s univerzální platností, ale u mě se na to dá spolehnout. Proto mi to nejlépe šlo přesně v okamžiku, kdy jsem musel jít pryč. Snad mi tato invence vydrží až do pondělka. Cestou na autobus jsem se stavil v bance zavést inkasní platbu pro Paegase, protože jsem usoudil, že pošta jsou zloději a já se přeci nenechám okrádat. V bance mi vyšli ochotně vstříc, a když bylo všechno hotovo mi jen tak mimochodem sdělili, že za to jedno razítko, které mi dali, účtují 60 Kč. No nekupte to! V Praze jsem se sešel s Hankou a Petrem a vzali mě domů. Ale řídil jsem já, protože od chvíle, kdy jsem si sedl ve Twingu na zadní sedadlo a na každé nerovnosti zařval: "au", abych Hanku trochu dráždil, mě odmítá vozit, takže musím řídit. Ale jestli si myslí, že mě tím vytrestá, měla by vědět, že já řídím rád.

Víkend 13. 1. - 14. 1. 2001

Víkend v Rovném má tu výhodu, že si člověk bezva odpočine, ale zase tu nevýhodu, že se neděje nic moc vzrušujícího, a proto je potíž vymyslet zápis do Deníku. V sobotu jsem se dozvěděl, že v neděli jedu zpátky sám, protože Hanka s Petrem zůstanou až do pondělka. Zdá se, že si to s tou svatbou nerozmysleli, a jedou na matriku objednat ji na 7. července. Alespoň si z nich můžu dělat legraci, takže mi pěkně uteče den. Večer jsem kupodivu nezapomněl koukat na Jsem do tebe blázen a znovu jsem litoval, že tak skvělý seriál dávají v tak blbou hodinu. V neděli po obědě mě rodiče odvezli na Mělník na autobus do Prahy. Paegas info mě informoval, že je odjezd ve 12.47. A vida, bylo to už ve 13.05. Nikdy bych neřekl, jak dlouhá může být čtvrthodina, když musíte stát v mrazu s těžkou taškou přes rameno. Náladu mi zlepšilo až teprve to, že jsem v Praze chytil autobus do Plzně, který zrovna odjížděl, takže už jsem nemusel nikde stát v zimě. Takhle jsem jenom musel v zimě sedět až do Plzně, protože autobus měl asi něco s topením. Večer jsem se díval na film Koule, na který jsem se těšil celý týden, protože jsem na to nestihl jít do kina. Když tak o tom přemýšlím, on ten film s tím Arnoldem zase nebyl až tak špatnej.

---