Blues jen pro jedno století

Tohle století jednoho dne pomine;
projde kolem a pro mě všechno skončí
Pár zlatých číslic - Anno Domine -
a jaké byly moje bleděmodré oči?

Co ze mě jenom zbude na tom světě?
Dvě malé harfy z vybělených kostí,
a mastné šmouhy prstů na tapetě,
a vzkazy přišpendlených pitomostí;

a černé, poškrábané gramodesky;
(ani nevím, jestli se kdy hrály...)
A seschlé chryzantémy do vývěsky,
s neřídnoucím listem pozůstalých;

a plato Valetolu na bolení těla,
parfém mumifikovaných konvalinek...
A kalendář s Venušemi od Boticella,
s datumem ušmudlaným od vzpomínek;

a pohled z Ria s velkou fotkou Krista,
béžový baloňák, napuštěný naftalínem
A taky 2 x 7 kroků setmělého místa
vedle sebe v nakypřené hlíně...

Tohle století jednoho dne pomine;
projde kolem a všechno naráz spadne
Poslední sbohem - Anno Domine -
mé tělo už pomaloučku chladne

Mé tělo už pomaloučku chladne...