Promiň

„NEEEEEEEEEEE!!!“ křičím zběsile.A ona jakoby mě neslyšela.Tak to zkouším znovu,možná si teď dá říct „Tess!!Sakra jseš hluchá?Do prdele vrať se!Slyšíš mě?“ křičím a ona pořád neodpovídá.Jen tam stojí a kouká dolů.Nebo má zavřený oči?Já nevím.Nemám odvahu tam za ní jít.To už mi ale stékají slzy po tvářích a nemůžu ze sebe vydat už ani slovo. „No tak Tess!“ řeknu z posledních sil a pomalu klesám k zemi.Nemám už sílu a tak jenom sedím a pláču.Copak nemá srdce?Podívám se na ni a vidím jak jí po tváři stéká slza. „Ne!Tess!To nemůžeš udělat!“ pak už jsem jen slyšela jak mezi vzlyky opakuje slovo PROMIŇ. „Promiň!“ řekla naposled.Pak už tam nestála a já nemohla nic udělat.Jen jsem bezmocně vstala,došla k tomu oknu a podívala se na nebe.Na to krásné noční nebe plné hvězd,které mi v tu chvíli připadaly strašně neskutečné.Ale asi to bylo proto,že jsem se bála podívat tam dolů.Nechtěla jsem ji takhle uvidět.Bála jsem se.Hrozně jsem se bála.A tak jsem stála u okna,plakala,dívala se na nebe a přemýšlela proč jsou hvězdy tak neskutečné.Ale dolů jsem se od té doby už nikdy nepodívala.Snad jsem měla strach,že tam ještě bude.

Crrrrrrrrrrr!!!Vyskočím z pohovky jako blesk.Kouknu na hodiny.21.15  asi jsem usla u televize.Vzbudila jsem se strašně propocená a s divným pocitem že tohle prostě nemohl být jenom sen.Takhle živý sen jsem ještě snad ani neměla,ale oddychla jsem si že to nebyla pravda.Tess-moje nejlepší kámoška-spolu jsme nerozlučná dvojka.Kdyby se jí něco stalo tak fakt nevím…ale to už znovu zvoní ten zatracený zvonek.Crrrrrrrrrrrrrr!!! „Do háje moment!!!“křičím z koupelny na neznámého návštěvníka.konečně jsem se dostala k těm zatraceným dveřím,otevírám a s radostí zjišťuji že je to Tess. „Člověče tobě to trvá!Snad jsi nespala?“ řekla s úsměvem ale přesto jsem z ní cítila,že něco není v pořádku. „No…Chvilku jsem si zdřímla.“

Sedla si u mě na sedačku,zapla televizi.Prostě jako doma.Byla jsem na to zvyklá a vůbec mi to nevadilo.Šla jsem se teda konečně pořádně umýt a upravit.Když najednou začala povídat.Říkala úplné nesmysly.Vůbec jsem jí takovou neznala! „Víš Angel,myslíš že můžu dělat to co sama chci?Jako já myslím že ne.“ „Ale jasně že můžeš!“ řekla jsem a ještě jsem si dávala řasenku. „No ale otci bych nechyběla,že ne!“ Nad touhle otázkou jsem se fakt pozastavila,vyšla jsem z koupelny a podívala jsem se na ni pořádně.Ty obrovské kruhy pod očima nezakryla ani těmi vrstvami makeupu které na sobě měla. Podívala jsem se jí do očí: „Co se děje Tessy?“ Ona jen uhla pohledem.Vyskočila ze sedačky a začala se procházet po obýváku.Byla nervózní.Muselo se něco stát!Ale co?

„Já už to nevydržím!Pořád mě jen kritizujou.Já nic nedělám správně!Všechno zkazím!Všechno se zničilo!Nic není jako dřív!Já už tu nechci být!Chápeš to?!Tak Angel!Chápeš to?!Nechci tady být!!!“ Nechápala jsem nic.Ale pak se mi vybavil ten sen.

„NEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!Tess!!!To nemůžeš!“

„Promiň!“