Paranoia

Ve stavu beztíže
svačíme lanýže
a jsme si nejblíže
co si kdy pamatuji.

Jazyk máš jak brusku,
vyprávíš o Rusku
a době Etrusků
na schodech v naší sluji.

A tak jsem šťastný a nic už mi není do lidí
a je mi volný, že tě nikdo z nich nevidí.
Na zdi dvě lampy, stín a zaprášený Goya.
Jsi moje...vysněná paranoia.

S pochybnou zábavou
s nohama za hlavou
s utkvělou představou
teď trávím všechny noci.

A když mě přeperou
a prášky zaberou,
tak mi tě seberou
a budu bez pomoci.

Zůstanu sám u zpola nedopitý kávy
a někde venku budou dělat rámus pávi
a žádná lampa, stín, jenom dvě prázdný skoby...
Tak si tě...chci užít do zásoby.

A tak jsem šťastný a nic už mi není do lidí
a je mi volný, že tě nikdo z nich nevidí.
Na zdi dvě lampy, stín a zaprášený Goya.
Jsi moje...vysněná paranoia.