Čirý egocentrismus

MÁM

     výrony nejistot

     erupce hrdinství

     andělská mi křídla

     – nesouměrná

         a splihlá –

     raší

     plná prachu,

     se srstí odolnou,

     s podsadou plnou strachu.

JSEM

     v oku tornáda

     usazená

     mstivá triáda,

     podléhám zubu času.

     Duše (je?) čistá,

     pro lásku jedinou

     upíše se i ďasu.

     Zrno vyzrálé voní

     – ukončí život klasu.

JSEM sláma

     – odpad, co zateplí

     útulné stáje koní.

JSEM pára,

     co z nozder stoupá,

     v oknech se sráží

     – prstem vzkaz napiš do ní.

JSEM smyčka

     z lýka,

     u stropu se houpám

     v podzimním průvanu

     a konstruktér MŮJ

     vráží do veřejí

     zetlelých dveří.

     Tak ČEKÁM

     ..... se houpám .....